A občas zamícháte. Hmotu, která vznikne, nalijete do speciálního ručního lisu, a ten už z ní vytvaruje úhledné papírové brikety. Jimi pak, až uschnou, můžete přitápět v kamnech nebo krbu, a něco málo přitom také ušetříte. Vlastnoručně vyrobené brikety z papíru spaluje ve svém rodinném domku Martin Taller z Liberce.

„Jako každému i nám se doma kupily hromady reklamních letáků. Jezdit s nimi do sběru se mi nechtělo. A když jsme je pálili v krbu, zůstával po nich popílek, který nehoří. A zbytečně se tak špinil krb. Tak mne napadlo zkusit z letáků vyrábět brikety a jimi doma přitápět,“ vysvětluje Martin Taller.
Po briketách nezůstane v krbu žádný odpad. Kdyby chtěl ovšem člověk topit jenom jimi, musel by si jich na zimu nachystat celý vagón.

Jsou z papíru, tak hoří rychle. Jak připomíná muž, do hmoty je ovšem dobré přimíchat třeba i dřevěné piliny, pak briketa lépe drží tvar a také v kamnech vydrží déle. „Náš přízemní domek vytápíme dřevem, což je asi po solárních panelech nejlevnější topení. Za teplo dáme ročně zhruba deset tisíc korun. Briketami ušetříme možná tisícovku,“ říká Martin Taller.

„Samozřejmě, že nepočítám svou práci a čas, který výrobě briket věnuji,“ dodává. Z padesátilitrového sudu rozmočeného papíru udělá muž až 50 briket. Ty schnou týden, než se s nimi dá přitápět. Na rozdíl od dřevěných polen shoří deset briket v krbu asi za hodinu.

Dřevěné poleno hoří až pět hodin. „Dá to práci a rozmočený papír smrdí jak pes. Ale na druhé straně výrobu papírových briket považuji za dobrý recept, jak se zbavit starých letáků, novin, časopisů i knížek, a ještě se jimi dá přitápět. Zatím mne to baví,“ podotýká muž.

„Největším nedostatkem je to, že k výrobě potřebuje člověk mít taky suché skladovací prostory. Přece jenom každá briketa zabere nějaký prostor,“ doplňuje s tím, že i příprava dřevěných polen na zimu jej stojí hodně času a námahy. Obvykle na přípravu dřeva i výrobu papírových briket na zimu padne Martinu Tallerovi celé léto.