Po nových dárcích krve volají transfúzní stanice napříč republikou a českolipská nemocnice není výjimkou. Současní pravidelní dárci stárnou, a pokud nezačnou chodit mladší ročníky, které by je nahradily, mohl by nastat nedostatek důležité tekutiny. Potřeba dárců stoupá především v letních měsících, kdy je více dopravních nehod. V tomto období je paradoxně nejvíce úrazů a bohužel nejméně dobrovolníků, kteří krev darují.

„Krve máme stále málo. Naopak hodně máme nemocných pacientů, hematologicky či onkologicky, zraněných při autonehodách, ale i matek po porodu. Málo je i dárců krve, stále hledáme hlavně mladé prvodárce,“ říká lékařka Hematologicko- transfuzního oddělení Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Anna Novotná. Prvně darovat krev podle ní chodí i starší ročníky. „Budeme rádi za každého, kdo se rozhodne s námi spolupracovat,“ dodává Novotná.

Českolipská nemocnice provede zhruba 3 000 odběrů za rok, pravidelných dárců eviduje transfúzní stanice kolem 1 400. Ne všichni, kteří mají zájem, ale mohou krev věnovat zdravotníkům, potažmo pacientům. Zatímco vysoký krevní tlak nebo zvýšený cholesterol problém není, například chronické zánětlivé onemocnění ano. A dočasně může být zádrhelem také tetování. Pokud ho dárce podstoupí, nemůže darovat krev šest měsíců.

Dárci krve by si měli pořádně rozmyslet i výběr destinace pro dovolenou. Národní transfuzní komise vydala začátkem června seznam zemí, jejíž návštěvníci poté budou na určitou dobu vyřazeni z evidence dárcovství. „Aktuálně řádí virus západonilské horečky. Není to novinka, trvá to už několik let. Týká se to i oblíbených dovolenkových destinací, jako je Chorvatsko, Itálie, Řecko nebo Kypr. Ale i Turecko nebo Tunisko jsou pro nás, co se týče darování krve rizikové,“ upozorňuje Novotná.

Zákaz odběrů mají na čtyři týdny ti dárci, kteří v době od 1. května do 31. října budou minimálně jednu noc v zemi ze seznamu. Mezi zakázanou zónou pro odběr jsou zařazeny také Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, vnitrozemí Černé Hory, některé části Francie, dále Maďarsko, Severní Makedonie, Moldavsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Srbsko, Turecko a Ukrajina.

Dárcem krve se může stát jakýkoli zdravý člověk v rozmezí věku od 18 let do 65 let s hmotností nad 50 kilogramů, který nemá akutně probíhající onemocnění. Dárce vyplní dotazník, projde registrací, základním odběrem krve a poté jde na osobní konzultaci s lékařem. Odebírá se standardně 450 až 500 mililitrů krve.

„Samotný odběr krve trvá kolem deseti minut a 99 procent prvodárců jej snáší dobře,“ uvádí vrchní sestra transfúzního oddělení Irena Volejníková. Dárci mohou ze zákona využít několik bonusů, den volna při odběru nebo úlevy na daních.

Českolipská nemocnice pomáhá získávat také nové dárce kostní dřeně. „Se zájemci vyplníme dotazník, odebereme vzorek periferní krve a po vyšetření je člověk zařazen do registru,“ doplňuje Volejníková.

Náborovou akci do Českého národního registru dárců dřeně chystá na letošní říjen také dobročinná organizace Nábor hrdinů. Proběhne 9. října v českolipském Knihkupectví Knihomil. „Stačí vyplnit registrační dotazník a nechat si odebrat vzorek z ústní dutiny, celé to trvá přibližně 15 minut,“ vzkazují pořadatelé.