Sušárna chmele je celorepublikově významnou technickou památkou. Připomíná někdejší slávu dubského chmelařství. V době největšího rozkvětu je doloženo v Dubé na šest takových sušáren, pouze tato se ale zachovala v původním stavu. Ze zdevastované podoby ji do dnešní krásy vrátila snaha dubské radnice.

Deník na návštěvěDeník na návštěvěZdroj: DeníkZa počin město nedávno získalo prvenství v Libereckém kraji a postoupilo do celostátního kola soutěže Památka roku. Památka z druhé poloviny 19. století zaujme nevšedními kruhovými věžemi, které jsou typické v Anglii. Město Dubá za pomoci různých dotací pracuje na zrestaurování jedinečné stavby sedmý rok.

Aktuálně má novou fasádu, střechu i všechna okna a dveře. V další etapě město počítá proměnit interiéry památky a do dvou let by ji chtělo otevřít návštěvníkům. „Je nutno vyměnit podlahy a schodiště. Po rozvodech sítí udělat vnitřní omítky, samostatně budou pojaty interiéry válcových věží,“ uvedla starostka města Irena Žalovičová. Dnes je zatím parkově upraveno okolí včetně sochařské výzdoby a malé chmelnice, kde jsou postupně vysazovány řízky z původní odrůdy Dubský zeleňák.

„Poděkování za úspěch v soutěži a hlavně v odvedeném díle patří Lucce Matysové - předsedkyni Komise pro městskou památkovou zónu za přípravu nového dokumentu Program regenerace a Petrovi Kmínkovi za vedení investičních akcí. Máme radost a zároveň víme, že je ještě před námi spousta další práce,“ komentovala krajský triumf Irena Žalovičová, starostka Dubé.

Památkáři kladou důraz na zachování historických prvků. Podle památkáře Miroslava Kolky, specialisty Národního památkového ústavu v Liberci je je mimořádnou realizací obnova párníku severní hranolové sušící věže a rekonstrukce víceboké střechy severní válcové věže, opět včetně párníku.

„Detaily obnovy jsou projektovány výhradně na základě doplňujících průzkumů. K rekonstrukci zaniklých částí přispěly vedle průzkumu vlastní stavby rovněž nálezy dobových fotografií,“ uvedl Kolka. Podle něj, novými průzkumy a dendrochronologickou analýzou stropních a krovových konstrukcí bylo doloženo, že dubská sušárna náleží k nejstarším objektům tohoto typu v českých zemích.

V rámci Čech bývalo Dubsko jednou ze tří významných oblastí pěstování chmele – bylo zde přes 10 km² chmelnic. Od třicetileté války se pěstování chmele rozšiřovalo a kulminovalo koncem 19. století, kdy se v Dubé konaly chmelové trhy, sídlil puncovní úřad, který mimo jiné hlídal původnost zdejší odrůdy chmele „Dubský zeleňák“, a prosperita odvětví znamenala i všeobecný rozvoj města.

V době největšího rozmachu pěstování chmele v oblasti bylo ve městě podobných sušáren šest, dnes zůstala jediná. Velmi zajímavý a neobvyklý je kruhový tvar věží a jejich kopulové zaklenutí s kruhovými komíny. V těchto věžích probíhalo sušení na kovových sítech – pravděpodobně pomocí přímého vytápění.

Objekt začal chátrat už za První republiky, úpadek, rozklad zrychlil po II. světové válce, kdy ho mimo jiné využíval státní statek jako výkrmnu brojlerů. Město Dubá ho získalo až v 90. letech. Jak vypadal stav prvořadé technické památky před rekonstrukcí můžete vidět na dokumentárních fotografiích. Na schodišti radnice v Dubé je k shlédnutí i několik zvětšených fotografií z doby slávy dubského chmelařství na počátku 20. století.