Soutěž Žena regionu založila Denisa Kalivodová. Chtěla ukázat, že kolem nás žije spousta nenápadných, přesto pozoruhodných žen. Sice se neobjevují na stránkách společenských magazínů, přesto by měly sloužit všem ostatním jako příklad. „Mezi námi žije mnoho žen, o jejichž výjimečných životech se toho moc neví a přitom mohou být inspirací pro ostatní,“ ocenila krajská radní Radka Kotasová Loučková, která v pátek 20. září předávala ceny finalistkám krajského kola.

KOZA Z MIMONĚ

Jeho vítězkou za Liberecký kraj se stala Kamila Dvořáková, zakladatelka projektu na podporu malých výrobců Koza z Mimoně. Ta také postupuje do národního kola, jehož výsledky budou vyhlášeny v Senátu ČR. Ačkoliv krajské kolo mohlo mít podle pravidel pouze jedinou vítězku, za připomenutí stojí i práce a jména ostatních devíti finalistek. Tady jsou, seřazená podle abecedy.

HOLKY MNOHA TVÁŘÍ

Nejmladší nominovanou na titul Žena regionu byla Petra Doubková z Krajské nemocnice v Liberci. Zakladatelka kampaně Holky Mnoha Tváří, která má za cíl inspirovat všechny ženy, které chtějí být úspěšné ve všech stránkách svého života. Nejen v té pracovní. K myšlence ji přivedla její práce v Krajské nemocnici v Liberci.

POMÁHÁ PACIENTŮM 

Ze zdravotnictví je i další z deseti finalistek, Lenka Halamová z Liberce. Před lety založila neziskovou organizaci, v níž pomáhá pacientům s těžkými neurologickými diagnózami, ale kde se zároveň věnuje i podpoře jejich rodinám.

STAROSTKA SOSNOVÉ

Je starostkou, maminkou dvou dětí a zároveň se stará o tři postižené spoluobčany jako jejich opatrovník. „Můj syn občas říká, že nemám dvě děti, ale pět. Jsem ale moc ráda, že je přijali jako členy rodiny,“ říká sympatická starostka Sosnové Jindřiška Halamová. Díky ní našlo v obci důstojné bydlení i kolem desítky dalších postižených lidí.

PEČE PRO RADOST

Ivanu Hollanovou poslali do soutěže o NEJ ženu Libereckého kraje za to, že vytvořila sociální podnik, který dává příležitost osobám znevýhodněným na trhu práce. V její „koláčkové“ firmě pracují třeba maminky s postiženými dětmi nebo i sami tělesně postižení lidé.

NA VOZÍKU

Takovou je například úspěšná česká paracyklistka Petra Hurtová. Nemoc ji upoutala na invalidní vozík, což jí ale nebrání v tom, aby se věnovala práci dobrovolnice a ukazovala, že se vždycky najdou lidé, kteří potřebují pomoc víc než my.

VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA

Výčet aktivit Markéty Khauerové z Hodkovic nad Mohelkou by byl na dlouhý seznam. Založila rodinný klub Motýlek, působí jako trenérka atletiky mládeže a mimo jiné se zasloužila o výstavbu nové sportovní haly. Od letoška se díky ní mohou hodkovičtí senioři zapojit do Virtuální univerzity třetího věku, která startuje 3. října.

SENIORKA SENIORŮM

Udělat něco pro seniory se rozhodla i další nominovaná, Bedřiška Klíchová, zakladatelka Klubu seniorů. Začínal s 19 členy, dnes jich má 80. V klubu se společně vzdělávají, baví, pořádají sbírky, besedy, sportovní akce i zájezdy. „Nechceme, aby se na nás seniory ostatní lidé dívali jako na chudáky,“ shrnula do jedné věty svou mnohaletou práci pro druhé.

PÉČE O SENIORY

Téma starých lidí je zahrnuto i v životním příběhu Andrey Málkové z Nového Boru, zakladatelky organizace Spravedlivý mezi seniory. Myšlenka vzešla z její práce ředitelky Senior centra Nový Bor, které provozuje domov důchodců, ale i odlehčovací služby pro ty, kteří se o seniory starají doma. „Nesmíme zapomínat, že o lidi, kterým je 80 nebo 85 let či více let, se starají děti, které jsou často také ve vyšším věku. I oni potřebují pomoci,“ vysvětlila vznik organizace.

ARABELA PRO DĚTI

Není to jen hlavní hrdinka televizního seriálu, ale i název Centra volného času, který založila a provozuje Helena Štrofová v Liberci. Pořádá jazykové kurzy, dětské tábory a především děti učí, že čas je možné zábavně trávit i jinak než u počítače nebo mobilu.