Čtvrtek 30. ledna 2003 večer. Ve 20 hodin a 12 minut dostává operační středisko hasičů ne úplně přesnou zprávu o ohni v areálu zámku v Zahrádkách u České Lípy.
Nikdo v tu chvíli netuší, že se devastující oheň šíří na střeše zámku už tři nebo tři a půl hodiny. Nikdo netuší, že požár zámku bude tak velký, že minimálně na dalších deset let udělá z barokní perly Českolipska jen chátrající, dožívající dům.
Od požáru zámku, jehož škody přesáhly devadesát dva milionů korun, uplynulo v těchto dnech přesně deset let. Co se tehdy stalo a jak to probíhalo? „Zažil jsem několik velkých požárů, ale když hoří zámek, to je výjimečná situace," říká českolipský profesionální hasič Radomír Kolaja. Je jedním z mála pamětníků v současné jednotce, kteří požár zámku v Zahrádkách zažili.
ZÁMEK ZNIČILY DVA EFEKTY |
1) Flashover efekt - situace, kdy dojde k náhlému vzplanutí všech hořlavých materiálů v celém prostoru hořící místnosti najednou - hlavní příčinou je současné zahřátí všech hořlavých hmot v místnosti zplodinami hoření na takovou teplotu, při níž uvolňují ze svého objemu hořlavé plyny a páry - v momentě, kdy se koncentrace těchto plynů a par dostane nad spodní mez výbušnosti (teplota v místnosti je v tu dobu více než 800 st.C), dojde k jejich okamžitému vznícení - hlavní nebezpečí flashoveru je v tom, že úplně ruší zásadu „při zemi je menší teplo" a zasahující hasiči se mohou během zlomku sekundy ocitnout doslova v moři plamenů - proto je spíše nemožné odhadnout, kdy tento jev nastane 2) Backdraft - fáze, kdy v uzavřené místnosti dochází k takovému poklesu koncentrace kyslíku ve vzduchu, že není možné další plamenné hoření - hořící místnost je zcela zaplněna hustým kouřem, teplota v místnosti může dosahovat až 500 st.C, tlak vzduchu rychle roste - vlivem intenzivního sálavého tepla dochází k uvolňování výbušných plynů (např. metanu) z předmětů v zasažené místnosti nad horní hranici výbušnosti. Vnikne-li v této situaci do místnosti čerstvý vzduch s normální koncentrací kyslíku, naředí vniklý vzduch směs horkých plynů pod horní mez výbušnosti. Nic pak nebrání výbuchu směsi hořlavých plynů a par v zasažené místnosti. |
Kolaja byl v týmu, který na místo k požáru přijel jako první. „Už když jsme z České Lípy vyjeli nahoru na Ramš, tak byla vidět tak velká záře od plamenů, že jsme věděli, že požár bude mnohonásobně větší, než se zdálo z toho, co nám nahlásili," vzpomíná Kolaja.
Hasiči proto ještě z Ramše okamžitě volali zpět na základnu, nahlásili vyšší stupeň poplachu a žádali o příjezd dalších jednotek. Povolávaly se zálohy a dobrovolné jednotky z okolí.
Na místo nakonec operační důstojníci povolali osm jednotek s devíti cisternovými stříkačkami, automobilovým žebříkem, plošinou a kontejnerem pro výměnu tlakových lahví zasahujících hasičů.
Hasiči reagovali rychle. Jenže ten večer se proti nim spiklo hned několik faktorů. Jako by příroda stála na straně plamenného živlu.
„Tu noc byl tak velký mráz, že zamrzala mobilní požární technika. Když na místo dorazila plošina až z Jablonce nad Nisou, tak byla nepoužitelná. Prostě zamrzla," připomíná další z pamětníků, major Ladislav Vakula, dnes velitel stanice profesionálních hasičů v České Lípě.
Tím, že mrzlo, měly jednotky také delší dojezdový čas. Navíc sněžilo a zásah probíhal v nočních hodinách. Asi největší roli ale sehrálo pozdní nahlášení. Podle vyšetřovatelů požár vzniknul už někdy kolem půl šesté odpoledne, ale nahlášen byl až po třech hodinách, když už plameny ze střechy zámku šlehaly ven.
Zasažená v tu chvíli byla střecha celého levého průčelí zámku. Postupně plameny zachvátily i zvonici a další zámeckou věž. Hodně tomu napomohla úplně nová střecha z měděného plechu o síle asi dva a půl milimetru.
FAKTA O POŽÁRU |
- předpokládaný čas vzniku požáru: 30. ledna v 17.15 až 17.30 hodin - čas ohlášení: 30. ledna ve 20.12 hodin - lokalizace požáru: 31. ledna v 19.30 hodin - likvidace požáru: 2. února v 9.00 hodin - příčina požáru nebyla nikdy jednoznačně určená, nejpravděpodobnější je, že se oheň rozšířil od elektrické přenosné svítilny bez ochranného skleněného krytu, umístěné v blízkosti hořlavé látky (například dřevěné obložení, rám dveří, část oděvu nebo izolační materiál) |
„Kvůli tomu se požár v nedokonalém hoření velmi dlouho dusil pod střechou. Teplota uvnitř pak byla tak vysoká a připravená, že když se tam dostal první kyslík, tak všechno v celém objemu najednou, co by jinak například hořelo hodinu, shořelo během pěti minut," popisuje Ladislav Vakula.
V odborné hasičské terminologii se takovému stavu říká „flashover efekt". „Nedá se u něj dobře odhadnout, kdy nastane, a zcela ruší zásadu, že při zemi je menší teplo. Hasiči se kvůli němu mohou během zlomku vteřiny ocitnout doslova v moři plamenů," říká o nebezpečné situaci Zdeňka Štrauchová, mluvčí hasičů v Libereckém kraji.
Plech na střeše přinesl i další problém. Běžně se střecha hasí tak, že se proudnicí nadzvednou tašky a začne se tam stříkat, ochladí se to a odvádí se teplo, čímž se hoření zpomaluje. „Jenže měděný plech vodním proudem neprostřelíte. A kdybychom zkusili plech proříznout pilou, tak plamen, který by tudy proniknul by měl sílu žíhavého autogenu, protože zespodu pronikal studený vzduch," vysvětluje Ladislav Vakula.
Tento efekt hasiči odborně nazývají „backdraft". Jde o výbuchy hořlavých plynů a par, které nastávají poté, co se naředí horké plyny s běžnou koncentrací kyslíku (po vniknutí vzduchu).
Průběh požáru ovlivnilo také zřícení zvonice, jež prorazila strop do velkého sálu a oheň se tím rozšířil i do druhého patra. Hasiči ho dostali pod kontrolu až druhý den v půl osmé večer a požár zcela uhasili až 2. února v ranních hodinách. Při likvidaci požáru se lehce zranili dva hasiči, jeden profesionální a jeden dobrovolný.
Požár přinesl tak rozsáhlé škody, že v prvních měsících si hasiče z České Lípy jejich kolegové z dalších okresů dobírali. „Dalo se to uhasit rychleji a s menší škodou," říkalo se. Další vyšetřování a zkoumání zásahu ovšem ukázalo, že v dané době a za daných podmínek a průběhu udělali hasiči maximum možného a že je téměř zázrak, že se během zásahu nikdo vážně nezranil.
O požáru v Zahrádkách se dodnes přednáší na odborných konferencích a seminářích.
Vzpomínky
ppor. Ing. Jakub Kafka, profesionální hasič z České Lípy
Trám zranil velitele
Přijel jsem tam k zásahu až druhý den jako nová směna. Pamatuji si na jediné zranění, ke kterému tam došlo. Tehdejší velitel zásahu, který převzal velení po první noci, procházel a kontroloval prostory zámku a zřítila se na něj část trámu. Strhlo mu to helmu a odřelo nohu, ale nic vážnějšího se mu naštěstí nestalo. Požár v Zahrádkách byl zlomový. Do té doby nebyly žádné požárně-technické normy na historické budovy, které mívaly velké výjimky. A na základě větších požárů, a mezi nimi i Zahrádky, se normy pro historické objekty začaly řešit.
Ing. Milena Brožová, bývalá starostka Zahrádek
Pamatuji si hučení plamenů
Byla jsem starostkou tři měsíce, teprve jsem se učila nové činnosti, které ke starostování patří. Například krizové řízení. Požár zámku mě prověřil, byla jsem vhozena do vody, aniž bych uměla plavat. Naštěstí akci koordinovali profesionálové, já byla jen kolečko v soukolí. Jednalo se o jeden z největších požárů v republice. Pamatuji si ale i na pocity osobní. V noci za třeskutého mrazu zamrzala voda v hadicích i na silnici, všichni byli promrzlí, hučení plamenů. Chvíle, kdy se do útrob budovy zřítila střešní věžička. Ten bezmocný pocit zmaru. Potom doutnající ohořelé zbytky, k nebi trčely kupodivu zachovalé komíny, střecha pryč. Asi nikdo si v tu chvíli neuvědomil, že zvládnutí požáru je jedna věc, a jeho další fungování věc druhá. Po požáru se mezi lidmi vzedmula velká vlna solidarity. Mnoho občanů, ale i bývalých obyvatel Zahrádek, okolních obcí přispívalo na sbírku, která měla pomoci, byť symbolicky, obnovit zámek. Vybralo se několik set tisíc. Jak sbírka dopadla? Majitel údajně peníze nepřijal. Nouzové zastřešení zámku bylo také uděláno až po nařízení stavebním úřadem. A léta běží. Na zámek není veselý pohled. Na druhou stranu je nutno uznat, že budova je pod dohledem stálého správce a okolní park je udržován a zpřístupněn veřejnosti. O tom svědčí i pořádání Zahrádeckých slavností, které se poprvé konaly shodou okolností v roce po požáru (2003). Nicméně všechny zajímá budoucnost zámku. Jaká bude. A to je jen na majiteli.
Mjr. Mgr. Ladislav Vakula, velitel stanice Česká Lípa
Zamrznul hydrant
Náš zásah tehdy výrazně komplikovaly podmínky. Hydrant na nádvoří zámku na doplňování vody, kterou jsme potřebovali ve velkém množství, zamrznul a nakonec prasknul mrazem. Museli jsme proto vodu prostřednictvím čerpadel tahat od Robečského potoka, ale je to tak vysoké převýšení, že to šlo jen velmi obtížně a voda v hadicích cestou zamrzala. Proto se začala vozit kyvadlově cisternami. Jenže tím, jak z nich šplíchala na silnici, začala se vytvářet ledovka a serpentýny za zámkem, kudy se jezdilo, přestávaly být sjízdné.