Uhradit těžko uvěřitelnou sumu musí, i když už před třemi lety odmítla podepsat smlouvu o ceně s výše jmenovaným provozovatelem kotelny .

„Máme podepsanou pouze část smlouvy o dodávce tepla. Druhý díl týkající se ceny jsem nepodepsala, protože s její výší rozhodně nesouhlasím. Platíme tak měsíčně zálohy podle návrhu Lenoxy ve výši téměř devět set korun za gigajoul,“ vysvětluje Marcela Hrušková.

Ta se obrátila, jako mnozí další odběratelé energií od liberecké firmy, na Energetický regulační úřad do Jihlavy, kde podala podnět k přešetření stanovených cen. „Stále nemůžeme rozhodnout, protože nám společnost Lenoxa nepředložila podklady nutné k prováděné kontroly,“ zněla písemná odpověď z úřadu.

Mateřská škola jako příspěvková organizace města hospodaří sama se svým přiděleným rozpočtem. Ten pro letošek činí 1,7 milionu korun a je složen z plateb rodičů a příspěvku na každého předškoláka od ministerstva pro školství.

Šetří na vybavení

„Od města jsme dostali osm set tisíc korun a z toho směřuje více než polovina za teplo. Vždyť na chování Lenoxy doplácí hlavně děti,“ zlobí se ředitelka s tím, že pokud by cena za dodávanou energii byla nižší, mohla by ušetřené peníze investovat do vybavení mateřinky.

„Dodavatel tepla využívá toho, že si nemůžeme dovolit i přes nesouhlas nezaplatit, protože bychom porušili zákon o ochraně zdraví.“
Ostatně s tím už má Marcela Hrušková špatnou zkušenost. Před létem ponížila cenu záloh na základě předběžného doporučení ERÚ a Lenoxa odpověděla velmi rychle.

Školka se sto padesáti dětmi zůstala bez teplé vody. „Teplá voda teče, jen ji neohříváme,“ zdůvodnil tehdy počínání Lenoxy její ředitel Jiří Podolský.

„Navíc nám letos v lednu Lenoxa způsobila havárii, když po opravě tlakovala topení v době z pátku na sobotu, což nám předem neoznámila. Ve školce nám praskl radiátor a způsobil škodu přes osmdesát tisíc korun. Opravy jsme platili opět ze svého rozpočtu,“ podotýká ředitelka.

Měří spotřebu

S novým školním rokem zavedli v mateřince přísná úsporná opatření. V přízemí objektu zašroubovali většinu oken a volných zůstalo jen pár kvůli pravidelné obměně vzduchu.

„Topení přes týden nemůžeme na noc úplně vypnout, aby děti ráno nepřišly do zimy, musíme dodržovat stanovenou teplotu. Každý den po příchodu do školky zapisujeme ranní teplotu v místnostech a celkovou spotřebu za noc,“ popisuje Marcela Hrušková a svá slova dokládá pečlivě vedenými záznamy.

Z nich se dají vyčíst zajímavé věci. Ač po několik dnů panuje stejné počasí a jsou téměř shodné venkovní teploty, měření ve školce vykazuje rozdílné hodnoty jak v teplotě tak i ve spotřebě za noc. Po tři dny se ranní teploty v objektu pohybují kolem osmnácti stupňů a spotřeba je 2GJ. Křivka čtvrtý den ale výrazně stoupne vzhůru. V místnostech je 24 stupňů a spotřeba oproti normálu jednou tak vysoká.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY NAJDETE V PRAVÉM SLOUPCI

„Máme podezření, že nám v noci zvyšují teplotu a nám pak logicky stoupne spotřeba, aniž bychom ji měli možnost nějak ovlivnit. Volala jsem proto do Lenoxy. Odpovědí jejich pracovníka bylo, že tomu nerozumím, protože jsou dodávky tepla řízeny dálkově a program je chytřejší než já,“ podivuje se nad takovým jednáním Marcela Hrušková.

Po velkém nátlaku z její strany se jí alespoň podařilo vymoci páčku na útlum topení, do té doby bylo možné intenzitu tepla regulovat pouze systémem otevřeno/ zavřeno.