Návrat dětí zpět uvítali jak rodiče, tak také samotná ředitelka mateřinky Zdena Šindelářová. Ta se již nemůže dočkat, až se s dětmi dostane pryč ze základní školy, kam se v listopadu loňského roku narychlo přesunuli.

„Jelikož výsledky měření za simulovaného provozu školky vyšly pozitivně, tedy hluboko pod zákonem stanoveným limitem, nevidím důvod, proč by se děti do mateřinky nemohly vrátit. Navrhuji proto, aby se děti přestěhovaly zpět,“ přednesla starostka Dubé Zdeňka Šepsová.

Neobyvatelnou se pro předškoláky stala mateřinka v listopadu 2011, kdy v ní hygienici naměřili až sedminásobně překročené limity pro výskyt azbestových vláken v ovzduší. V ten moment se děti urychleně přesunuly do náhradních prostor na zdejší základní škole.

Firma Omnipure s r. o. v čele se svým jednatelem Petrem Balvínem pak provedla stavebně technický průzkum budovy školky. V odebraných osmi vzorcích se azbest neprokázal. Poté se v mateřince měřilo ještě celkem dvakrát.

Poprvé v prosinci po důkladném čištění, podruhé na přání ředitele krajské hygienické stanice se sídlem v Liberci Vladimíra Valenty. Ten totiž v lednu na veřejné schůzce v Dubé potvrdil, že si dokáže představit návrat dětí do školky. Měl však podmínku.

Hygiena není proti

„V mateřince se bude měřit znovu, a to za simulovaného provozu. Pokud i tato měření dopadnou dobře, tedy výsledky budou pod limitem, dá se uvažovat o tom, že se děti do školky s mým svolením budou moci vrátit,“ podotkl Vladimír Valenta. Podle slov starostky Zdeňky Šepsové je nyní ředitel připravený svůj slib dodržet.

S návratem dětí do objektu nemají problém jak rodiče, tak ani zaměstnanci.

Rádi půjdou pryč

„Budeme rádi, když se do mateřské školy budeme moci co nejdříve vrátit, nemáme s tím sebemenší problém. Prostředí mateřinky je totiž pro výchovu a rozvoj dětí, které do ní chodí, naprosto ideální. A i když jsme vděční škole, že jsme se v listopadu měli kam přesunout, jsme tam opravdu ve velmi stísněných podmínkách. Těšíme se, že se budeme stěhovat zpět,“ podotkla ředitelka mateřské školy v Dubé Zdena Šindelářová.

Její slova jsou však v přímém kontrastu s tvrzením ředitelky základní školy v Dubé Jindřišky Skalické. Podle ní mají děti u nich vše, co potřebují a ničím nestrádají. Obývají totiž tu část budovy, kam normální školáci příliš nepřijdou. Mají zde svou lehárnu i šatnu, která vznikla přehrazením školních převlékáren tak, aby předškolní děti měly svůj prostor.

Zároveň se do základní školy v Dubé přestěhovaly i kuchařky, které dětem z mateřinky každý den vaří jiné jídlo, než mají žáci z vyšších tříd. Aby předškoláky nic nerušilo, přestalo v té části budovy, kde sídlí, zvonit.