V letních měsících se tradičně zvyšuje počet obyvatel okresu. Do svých přechodných letních obydlí přijíždějí chataři a chalupáři, na Českolipsko míří také děti na letní tábory. O „zábavu“ postaráno mají v těchto měsících také složky integrovaného záchranného systému.
Nudící se děti v minulosti často zaměstnávaly policii tím, že zavolaly na tísňovou linku a ohlásily uložení bomby. „Ne vždy se sice jedná zrovna o tento typ hlášení. Stává se, že někteří volající, a podotýkám, že se ne vždy jedná o děti, se baví tím, že blokují linku tísňového volání. V tu chvíli ji však někdo může skutečně potřebovat,“ řekla tisková mluvčí českolipské policie Ivana Baláková.
Ať už se jedná o dospělého nebo o dítě, pokud vtipálek nahlásí bombu, dopouští se šíření poplašné zprávy. Pokud si děti chtějí jen tak zažertovat a blokují tísňovou linku, policie je dokáže vypátrat. „Dnešní možnosti policie jsou takové a dovolují nám pachatele nejapných žertů vystopovat a najít i místo, odkud volal, telefonní budky nevyjímaje,“ dodala Ivana Baláková.
Své zkušenosti s nudícími se dětmi či různými vtipálky v době letních prázdnin mají také hasiči. „Naštěstí už to není tak časté jako dříve. V letních měsících je především zvýšené riziko požárů a to bývá také jedním z nejčastějších důvodů k výjezdu,“ podělil se o zkušenosti hasičů zástupce velitele českolipských profesionálních hasičů Vladimír Formánek.
I další složka integrovaného záchranného systému, zdravotničtí záchranáři, se musí v průběhu letních měsíců a zejména prázdnin více ohánět. „Prázdniny znamenají všeobecně zvýšení nároků na práci záchranářů. V okrese přibyde zhruba 40 tisíc lidí, chatařů, chalupářů, z nichž poměrně velká část jsou starší lidé, kteří přeci jen mají nějaké zdravotní problémy,“ vyjádřil se doktor Karel Janda z českolipské záchranné služby.
Na okres také míří spousta malých táborníků a i jejich zranění ošetřují zdravotničtí záchranáři. „O některých táborech víme, protože se nám samy nahlásí, jiné ale musíme při výjezdu hledat a to bývá dramatické,“ svěřil se se zkušenostmi Karel Janda. Nějčastějšími z dětských zranění bývají úrazy končetin, otřesy mozku po pádu na hlavu.
Nebezpečí číhá i na Máchově jezeře, které se přes léto stává velmi vyhledávaným centrem turistů a především mládeže. „Na Máchovo jezero se sjíždí hodně lidí, slaví, popíjejí a pak často podcení své možnosti, nedokáží odhadnout situaci a často si přivodí po neopatrném skoku do vody vážná poranění.“
Záchranáři častěji zasahují také u dopravních nehod, a u požárů. „Asistovali jsme hasičům, kteří likvidovali následky vypalování trávy. Nějací lidé se tam nadýchali zplodin hoření a museli jsme je ošetřit,“ zavzpomínal na starší případ Karel Janda.
Za pozitivní považuje Karel Janda fakt, že letos nemuseli rozmlouvat žádnému dítěti sebevraždu kvůli vysvědčení.