Co však zůstává stejné, je nízký počet umístěných dětí do rodin.

 

Dětský domov zde funguje již celkem dvaapadesát let a prošlo jím více než pět stovek dětí. „Kromě toto, že se v domově několikrát vyměnilo osazenstvo, se změnilo téměř všechno. Především však pohled na domovy,“ říká Miroslav Zajíc. Ten dubský se snaží dětem co nejpřirozeněji vytvořit rodinné prostředí. „V budově je pět rodinných skupin. Zároveň se snažíme mít vždy pohromadě všechny sourozence,“ dodává ředitel Dětského domova v Dubé – Deštné.
Příprava je lepší.
Velký pokrok zaznamenala přáprava dětí na život bez vychovatelů. Dubský domov se v loňském roce spojil s dalšími třemi domovy v kraji a společně připravily projekt, který mladé lidi starší patnácti let připavuje na odchod z domova.

„Jeho náplní jsou sezení s psychology, přednášky a besedy, které mají jejich účastníkům pomoci v budoucím životě. Připravujeme je na pracovní pohovory, jednání na úřadech a podobně,“ uvádí Vlastimil Faltýnek, ředitel Dětského domova v Jablonném a vedoucí celého projektu.
Dospívající z dubského domova se však samostatnosti učí i jinak. Domov má k dispozici byt, ve kterém střídavě bydlí dojíždějící do škol a také děti za odměnu. „Dostanou vždy peníze na víkend, aby si mohli vařit a podobně. Jsou sice pod dohledem vychovatele, ale je to jiné než v domově,“ doplňuje Zajíc.
Co se ani za padesát let příliš nezměnilo je počet umístěných dětí, a to především vzhledem k tomu, že v Dubé žijí většinou ty starší. „Letos se nám podařilo umístit jednoho chlapce do Ústí nad Labem, ale je to spíše výjimka,“ podotýká Miroslav Zajíc.