Po dlouhých šedesáti letech končí na SOU a SOU 28. října v České Lípě učební obor dámská krejčová. A nemusí být do budoucna jediným. O technické obory je mezi žáky, kteří opouštějí deváté třídy základních škol, obecně velmi malý zájem.

Poslední z textilních dílen Střední odborné školy a Středního odborného učiliště 28. října, které sídlí ve Svojsíkově stezce v českolipské Dubici, tak od nového školního roku zůstane prázdná.

„Závěrečné zkoušky dělalo v letošním roce posledních pět učnic.V minulosti končilo v ročníku až sto děvčat. V uplynulých dvou letech jsme už první ročníky tohoto oboru vůbec neotvírali,“ říká zástupce ředitele pro praktickou výrobu Vladimír Vencovský. Zároveň dodává, že ani čerstvě vyučené krejčové neměly v minulosti problémy s tím, najít si práci.

Situace se ale změnila. Klasický obor dámská krejčová nyní na trhu práce sice velké uplatnění nemá, ale na druhou stranu lidé kvalifikovaní ve strojovém šití jsou mezi zaměstnavateli velmi žádaní.

Velký zájem mají firmy o šičky

„V současné době je v okrese Česká Lípa nabízeno přes dvě stě pracovních míst v profesi šička. Zde by mohl být prostor pro alternativní úpravu struktury zanikajícího oboru na základě zájmu zaměstnavatelů, kteří tuto profesi poptávají,“ upřesňuje Marcela Ottová, mluvčí Úřadu práce v České Lípě.

Českolipská škola není zdaleka jedinou, kterou nezájem dětí o toto, ale i další učební zaměření postihla. Stejná situace je v posledních letech i v dalších regionech, obor krejčová museli zavřít například i na Střední škole služeb a cestovního ruchu ve Varnsdorfu, kde je rovněž problém s nabíráním dětí i do dalších oborů, třeba pokrývač.

Dnešní mladí lidé vycházející ze základních škol chtějí maturitu, a to i přesto, že mnozí nemají studijní předpoklady. „Absolventů naší školy, kteří by se hlásili na tříleté učební obory, každoročně ubývá,“ souhlasí Jana Szelcsanyiová, výchovná poradkyně pro 2. stupeň ZŠ 28. října v České Lípě, a dodává: „Stále více dětí usiluje o maturitní zkoušku a jdou na střední školu, i když mají velmi špatný prospěch, dostatečné z profilových předmětů a opakovaně se stalo, že byli přijati i žáci s nedostatečnou.“

Podle výchovné poradkyně největší základní školy v regionu jsou kritéria přijímacího řízení na střední školy formální, většina z nich přijímá všechny uchazeče.

„Přesná čísla o úspěšnosti naších žáků na středních školách neexistují, neboť oni nás nemusí informovat, jak si vedou. Odhaduji, že z loňských absolventů již dvacet procent nestuduje původní obor,“ podotýká Jana Szelcsanyiová s tím, že neúspěšní studenti zpravidla ignorovali doporučení výchovné poradkyně při volbě druhu školy a oboru.

Dětem chybí motivace

Jít na učiliště přitom nemusí znamenat konečnou stanici. Získat nejprve výuční list a dvouletým nástavbovým studiem následně maturitní vysvědčení může být naopak výhodou. „Pokud takový absolvent nenajde práci jako technik, najde ji jako kvalifikovaný řemeslník, má přeci i výuční list,“ dodává Vladimír Vencovský z českolipského učiliště, které tuto možnost svým studentům nabízí.

Zakopaný pes je podle něj i v tom, že dříve byli žáci základních škol podstatně lépe připraveni na výuku v učebních oborech. Dnešním absolventům ZŠ chybí polytechnické znalosti a dovednosti získávané ve školních dílnách a s tím související motivace jít se vyučit.