Na jedinečném cvičení, které si na Českolipsku sami připravili u Svébořic v bývalém vojenském prostoru Ralsko, se jich od úterý do čtvrtka vystřídá 130. Žádný autodrom jim nemůže nasimulovat tak náročné cesty, se kterými se každý ze šoférů sanitek ve své práci setkává.

„Nejdůležitější je vyzkoušet limity našich vozů právě v takovém terénu. Část našich záchranářů jezdí třeba jen ve městě a na zpevněných silnicích. Jde nám o to, aby se neobávali své auto použít ve složitém terénu,“ vysvětlil smysl akce ředitel Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Luděk Kramář. „Poznají, jaké jsou možné náklony vozu, jak sanita reaguje na svahu, při jeho sjezdu a poznají, jaký terén auto zvládne a že se ho nemusí obávat použít,“ popsal.

Jeho muži si zde otestují své dovednosti nejen se sanitou, ale také při stavbě stanů, obsluze různých technických zařízení ve třech stanovištích, která si pro své „manévry“ postavili. „Potřebují dokonale poznat vozy, které používáme včetně toho, jak se v obtížných místech mění kolo, co dělat, když odejde elektronika a podobně,“ dodal Kramář.

Jak doplnil mluvčí krajské záchranky Michael Georgiev, právě probíhající akce je v jejich režii a v tomto prostoru novinkou. „Potřebujeme kluky naučit se s tou čtyřtunovou sanitou správně pohybovat i v nejtěžším terénu. Samozřejmě jsou profesionálové, s auty umí, ale my jim chceme ukázat, kde jsou ty hranice a možnosti sanit,“ řekl Georgiev.

K pravidelnému obnovování a prohlubování znalostí a trénování jízdních dovedností dosud využívali autodromy a poprvé vloni kus armádního cvičiště v Liberci. Na autodromu trénovali krizové brzdění, jízdu ve vysoké vodě, zvládnutí smyku, nácvik zvláštních krizových situací včetně překážek na silnici. A hledali vhodný prostor pro myšlenku zcela samostatně a na míru provedeného výcviku v drsnějších podmínkách, které jsou na každém okrese. „Letos poprvé chceme vyzkoušet podobné cvičení zorganizovat vlastními silami. Díky podpoře Libereckého kraje a vojenských lesů se nám tady naskytl ideální výcvikový prostor,“ uvedl Georgiev.

Vzdělávací akce pro absolutní většinu ze 150 řidičů, kteří u krajské záchranky pracují, probíhá ve vlastnoručně postavené základně ve skupinách. Podle Georgieva je pro řidiče záchranky nejhorším obdobím zima. Zejména, pokud mají dojet pro pacienta do nepřístupného místa.

„Lokalit, kde jsou lidská obydlí, chaty, chalupy, je všude dost a kolikrát je pro posádky moc náročné je dohledat a mnohdy je to tam právě o takovýchto cestách na hranici sjízdnosti,“ řekl Georgiev.

„Pod prudkými kopci samozřejmě zvažujeme, zda zkusit vyjet, nebo jít pěšky. Máme odpovědnost za posádku a auto, ale také za záchranu a převoz pacienta,“ zmínil řidič-záchranář Lukáš Janda z Liberce. Simulovaný sjezd s využitím moderního „asistenta sjezdu“, který ve svém mercedesu má, si na drsné lesní cestě pochvaloval. „Sanita není terénní, ale má výhodu náhonu na všechna čtyři kola, silný motor a automatickou převodovku, což je obrovská výhoda. Třeba právě tady bychom ty srázy a cesty s manuálem nevyjeli, spálili bychom spojku,“ soudil Janda.

Jak zacházet s asistentem sjíždění z kopce testoval také řidič-záchranář Miroslav Augsten, který slouží na Frýdlantsku. „Celý kopec se sjíždí tím, že vůbec nešlapu na brzdu, auto vyhodnotí vše samo, asistent si kola přibrzďuje,“ popsal Augsten. „Je dobré, že tohle trénujeme. Asistent je super věc, využijeme ho i při prudkých sjezdech v blátě, na sněhu a při náledí,“ poznamenal řidič.

Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje už nyní plánuje, že za rok se do Svébořic vrátí znovu. Příspěvková organizace Libereckého kraje cvičí a vzdělává nejen své řidiče-záchranáře, ale také ostatní profese jako střední zdravotnický personál nebo lékaře.