Mrtvé olysalé stromy trčící jako telegrafní sloupy a rozsáhlé holiny vytěženého lesa. Takto vypadaly Jizerské hory po dvacet let dlouhé ekologické katastrofě z dob socialismu, kdy je skrápěly kyselé deště. Jak se příroda z této kalamity vzpamatovala, teď připomíná nová výstava v Botanické zahradě Liberec nazvaná S botanikem do Jizerek, která prostřednictvím fotografií odhaluje, které vzácné rostliny se do dříve zpustošených lesů už vrátily.

„Výstava má předvádět něco hezkého pro oko a zároveň dokumentovat, jakou hodnotu má dnes příroda Jizerských hor,“ přiblížil ředitel botanické zahrady a zároveň spoluautor fotografií Miloslav Studnička. „A je to zpráva, že je to s květenou nadmíru dobré. Že všechny ty vzácnosti, které v Jizerských horách mají být, tam jsou,“ poznamenal s tím, že na polské straně Jizerek se jim dokonce podařilo nalézt i vzácný glaciální relikt patřící do kriticky ohrožené flory.

„Jedná se o masožravku rosnatku anglickou, u níž se polští botanici dlouho domnívali, že jde o rosnatku prostřední,“ vysvětlil Studnička, který odmítl prozradit, kde přesně tuto výjimečnou rostlinu amatérští botanici mohou nalézt. „Je to malá lokalita, která by nápor návštěvníků neunesla,“ upozornil.

Na výstavě jsou k vidění další desítky výjimečných rostlin, nechybí ani ta nejvzácnější květina Jizerských hor hořeček chlumný rostoucí na pralouce. „Ale ten jen tak nenajdete. Ani já ho nenašel, museli mě navést kolegové botanici. Ale vidět ho je opravdu zážitek,“ usmál se Studnička.

Autoři výstavy si však nedali za cíl nabídnout vyčerpávající přehled květeny zdejších hor. „Stále tak zůstala tajemství, která ještě můžeme zachytit. Časově nám například unikl zvonečník černý, protože nebylo zrovna počasí, kdy měl kvést,“ dodal ředitel s tím, že všechny fotografie vznikaly během jedné sezony.

Výstava tak přináší optimistickou zprávu o stavu Jizerských hor, u kterých bude podle ochránců přírody trvat možná až stovky let, než se zcela uzdraví „Je například narušený vodní režim a je potřeba vrátit do hor listnaté stromy. Naším cílem je přiblížit hory ke stavu blízkému přírodě, než do ní začal zasahovat člověk,“ řekl vedoucí CHKO Jizerské hory Tomáš Korytář.

Jizerské hory postihovaly ekologické katastrofy už na začátku 20. století, a to i v důsledku lesnického hospodářství. Jejich situaci pak rapidně zhoršily průmyslové emise, které od 60. let chrlily elektrárny z Polska a z NDR.