Už téměř rok je poprvé v historii součástí léčebné rehabilitace v České Lípě také lůžkové oddělení. Nejen o jeho ročním fungování jsme si povídali s primářem Vladimírem Trenčianskym.
Po otevření lůžkové části byl zájem pacientů o tuto péči enormní, jaký je stav v současnosti?
Zájem o léčení na lůžkovém rehabilitační oddělení byl při jeho otevření velký a v počátcích byla jeho kapacita naplněna asi ze tří čtvrtin. S postupem času se zájem o léčbu stále zvyšuje, především u akutních pacientů po operacích s náhradou kloubu, nebo po mozkových příhodách. Předpokládám, že využití kapacity oddělení bude v letošním roce nad 95%. Tento zájem je především podmíněný odbornou úrovní oddělení a lidským přístupem personálu k pacientům.
Jaká je průměrná doba hospitalizace a o kolik lidí jste musel rozšířit svůj tým pro zajištění chodu dvaceti lůžek?
Průměrná ošetřovací doba je asi 15 dní, podle základního onemocnění. U pacientů s náhradou kloubu je většinou kratší, u pacientů po mozkových příhodách je delší podle míry postižení pacienta. Průměr je srovnatelný s ostatními lůžkovými zařízeními akutní rehabilitační péče.
V průběhu roku jsme pro zajištění chodu oddělení a zlepšení odborné péče o pacienty přijali dva lékaře, dva ergoterapeuty, jednu fyzioterapeutku. Bohužel stále nemáme v našem týmu klinického logopeda. S vedením nemocnice jsme se dohodli na rozšíření úvazků ošetřovatelského personálu o ošetřovatele k péči o těžce hendikepované pacienty. V této souvislosti je třeba říci, že průměrný index vyjadřující tíži pacientů je na našem oddělení více než 1,0, v nemocnici je pak tento index 0,8.
Preferujete akutní a pooperační léčbu před chronickými pacienty?
Ano, preferujeme léčbu akutních pacientů z lůžek nemocnice, především o oddělení neurologie a ortopedie. Přímé překlady v rámci nemocnice tvoří 80 procent našich pacientů. Pro tyto pacienty bylo také oddělení vybudováno a kapacita nasmlouvána se zdravotními pojišťovnami.
Co přesně zahrnuje program ucelené rehabilitace pro pacienty po cévních mozkových příhodách?
Komplexní přístup k pacientům po mozkové příhodě zahrnuje všechny složky rehabilitace, léčebnou, sociální i pedagogickou. Na našem oddělení se věnujeme především fyzioterapii s cílem vertikalizace (pomalé uvedení do vertikální polohy např. při poraněních míchy pozn.red.) pacienta a dosažení sociálně únosné chůze, tj. s oporou jedné francouzské hole. Vše samozřejmě podle možností pacienta. V ergoterapii je cílem osamostatnění pacienta v základních aktivitách denního života. To znamená především, aby se sám najedl, zvládl základní úkony hygieny s důrazem na zapojení postižené horní končetiny do těchto činností.
close
zoom_in
Součástí rehabilitace je také navržení vhodných kompenzačních pomůcek pro pacienta, aby byl jeho hendikep minimalizován. Jde o pomůcky pro aktivity denního života, pro pohyb pacienta nebo pomůcky usnadňující ošetřování pacienta v domácím prostředí. Součástí rehabilitace těchto pacientů je také logopedická péče, kterou máme nyní zajištěnou smluvně externím pracovníkem. Zvládnutí komunikace s okolím je pro tyto pacienty nezbytné. Z uvedeného je jistě patrné, že rehabilitace takovýchto pacientů je mnohem složitější a tomu také musí odpovídat i délka hospitalizace.
Plánujete aktuálně nějaké změny v ambulantní rehabilitaci? Jaké máte v této oblasti nabídky pro veřejnost?
V průběhu roku jsme zavedli režim ambulantního provozu, tak abychom vyhověli stále vzrůstajícímu počtu pacientů. Dnes je ambulance otevřená denně od 8 do 12, každé úterý máme i odpolední ambulanci od 13 do 17.30.
Zavedli jsme také dvě odborné poradny pro rehabilitaci dětí, kterou vedu já a pro rehabilitaci pacientů s lymfedémem, kterou vede doktorka Hullová, obě poradny jsou naplněny. Další poradny, které bychom chtěli otevřít, které na trhu zdravotnických služeb v naší spádové oblasti chybějí, jako třeba podologie (péče o nohy pozn.red.), je nyní vázána na nedostatek kvalifikovaných lékařů. V ambulanci fyzioterapie, vzhledem k velkému zájmu a dlouhým čekacím dobám, plánujeme otevření další cvičebny. Rozšířili jsme také ambulanci ergoterapie.
Kterými přístroji a pomůckami se podařilo vybavit vaše oddělení a jak reálně vidíte získávání dalších nejmodernějších přístrojů? Na které konkrétní při tom myslíte?
Naše oddělení je na velice dobré úrovni vybaveno běžnými pomůckami i nákladnou přístrojovou technikou nutnou k terapii. V průběhu roku jsme se naučili tyto přístroje využívat po stránce technické i organizační ve prospěch našich pacientů. Současná rehabilitační technika spěje k přístrojové robotizaci. Je otázkou zda-li poměr výkon/cena u těchto přístrojů je pro pracoviště našeho typu přínosný. Jsem pevně přesvědčený, že kvalifikovaný terapeut s lidským přístupem a zájmem o pacienta je nenahraditelný.
Jak navazujete na mnohaleté působení primáře Kouckého?
Na dobře vedené oddělení se dobře navazuje, pan primář Koucký spolu s vrchní fyzioterapeutkou Danou Šperlíkovou vytvořil velice kvalitní ambulantní rehabilitaci a to jak po stránce odborné připravenosti fyzioterapeutů tak i materiálního vybavení oddělení. Na organizaci ambulancí nebylo nutné nic podstatného měnit. Proto se mi zcela otevřel prostor pro vybudování lůžkového oddělení.
Jaké byly vaše lékařské začátky, kdy a proč jste se rozhodl specializovat na léčebnou rehabilitaci?
Po ukončení studia jsem nastoupil na praxi do Vojenské nemocnice Brno a pak na rok k vojenskému útvaru, Po roce 1989 jsem již další perspektivu v armádě neviděl a rozhodl se vrátit do východních Čech. Nastoupil jsem do Janských Lázní na léčebnu dospělých. Zde jsem po dvou letech složil atestaci z oboru fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace, dnes obor rehabilitace a fyzikální medicína. Již krátce po atestaci jsem vyhrál výběrové řízení na primáře dětské lázeňské léčebny Vesna, kterou jsem vedl dvacet let. Se spolupracovníky se nám podařilo vybudovat moderní rehabilitační zařízení založené především na individuální fyzioterapii. V hodnocení evropského inspektorátu lázní jsme byli na 3. místě v Evropě s 94 body ze 100 možných.
Se změnami v lázeňství za minulého vedení ministerstva zdravotnictví a dalším okolnostem jsem již neviděl další perspektivu rozvoje a z lázní jsem odešel.
Do České Lípy jste přišel z východních Čech a máte rád cykloturistiku, proto se nabízí dota,z zda se vám již podařilo projet Českolipsko a kterou trasu, který kout jste si oblíbil?
Sport mám rád a vždy jsem ho aktivně provozoval, v posledních několika letech se mi cyklistika opravdu zalíbila. Jezdím na obyčejném horském kole a rád se „kochám" krásami ať už přírody nebo lidské dovednosti.
Trasy v okolí České Lípy jsou úžasné, lze si vybrat od úplně lehkých, po rovině, až po těžké v Lužických horách. Osobně je mi nejpříjemnější trasa cyklostezky Varhany. Takový roztomilý kopeček. Jen je škoda že v závěru trasy jsou úseky s výrazně nekvalitním povrchem.
Petr Pokorný
