Prvních 30 hrušní a jabloní Aleje vzpomínek poprvé vysadili před rokem u zaniklé vsi Dolní Novina. Tato alej vede v místech rušné cyklostezky. Na stromech je cedulka, na které je uveden název odrůdy, název zaniklé vsi, odkud byla odrůda odebrána, a jméno patrona stromu, tedy člověka, který strom sázel.

Jak informovala ředitelka geoparku Lenka Mrázová, 20. listopadu bude rozšiřování aleje pokračovat dalšími třiceti stromy. Ty opět pochází z roubů starých ovocných stromů, které přežily jako poslední připomínka bývalého osídlení. Zdejší zachráněné odrůdy mají svou specifickou chuť, vůni i vzhled. Jejich podstatnou předností je jejich odolnost, jelikož stromy, z nichž pochází rouby, přežily v Ralsku bezmála 80 let bez jakékoliv péče, vydržely rozmary počasí, drsné podmínky, choroby a škůdce, o třech armádách nemluvě.

Geopark Ralsko
vznikl v roce 2016 a stal se součástí národních geoparků. Leží na území bývalého vojenského prostoru a zabírá území o rozloze 294 km čtverečních. Jedním z hlavních úkolů správy geoparku je monitoring a ochrana místních přírodních, geologických, technických, kulturních, archeologických, historických a dalších památek, především ochrana jedinečného rázu krajiny tohoto regionu. Nachází se zde četné přírodní rezervace a památky.

Každý, kdo by se chtěl podílet na vlastním sázení či podpoře této iniciativy, se musí u obecně prospěšné společnosti předem přihlásit. Sraz dobrovolníků je v sobotu 20. listopadu v 9 hodin u obecního úřadu v Hamru na Jezeře. „Občerstvení je zajištěno, na dobrovolníky budou čekat špekáčky k opečení na ohni, vlastní nářadí je vítáno – především rýče, kladiva a palice,“ pozvala Mrázová. Připomněla, že projekt s alejí není ojedinělou akcí. Geopark Ralsko se snaží zmapovat staré odrůdy od roku 2016 a v evidenci má už přes 300 stromů ze zaniklých obcí – z Kostřice, Křídy, Holiček, Ostrova, Jablonečku a dalších.

„Je málem neuvěřitelné, co vše dokázaly staré stromy, jež bývalým hospodářům poskytovaly stín a ovoce, bez veškeré péče přežít. Bezmála půlstoletí působení tří různých armád, které srovnaly se zemí více než 17 obcí včetně kostelů a hřbitovů. A další tři desítky let života v divočině,“ komentovala ředitelka geoparku s tím, že nyní mají prostřednictvím naroubovaných stromů šanci vrátit se v plné síle tam, kam patří.

Opilý bezdomovec v samém centru České Lípy, srpen 2021.
Chtěl cigarety, skončilo to rvačkou. Soud v Lípě řeší loupež mezi bezdomovci

Podle Mrázové roubování zajišťuje zemědělská škola Libverda v Děčíně a zahradník Vlastimil Kocourek ze Cvikovska. Ten pro Geopark Ralsko celou oblast zmapoval. Vyjížděl do terénu a hledal ve vytipovaných lokalitách staré ovocné stromy. Zaznamenával je do mapy, označil, důkladně nafotil a posbíral vzorky plodů. „Potom jsem se plody pokusil určit podle starých pomologických atlasů, ale bez valného úspěchu. Tak jsem s plody začal jezdit po různých pomologických seminářích a výstavách, jakými jsou například ovocné dny v německém St. Marienthalu, seznamoval jsem se s pomology, kteří mně pomohli určovat nasbírané plody,“ vylíčil Kocourek. Potěšila ho i setkání s nadšenými lidmi, kterým nejsou staré odrůdy lhostejné. „Je fajn, že se vcelku daří oprašovat toto dědictví našich předků. Díky přeshraniční spolupráci se také zlepšuje vzájemná výpomoc u nás hlavně mezi německými a českými pomology,“ dodal Kocourek.

Letošní novinkou bude vysazení i dvou stromů na zahradě Základní školy Mírová v Mimoni a Základní školy v Kuřívodech. „Děti se budou moci podílet na výsadbě a péči o stromy a pozorovat, jak strom přirozeně roste a žije v různých ročních obdobích. Navíc se dozvědí více o životě, který kdysi vzkvétal v krajině, která je nyní jejich domovem,“ doplnila Mrázová.

Lípa obnovila hrob námořníka, válečného veterána
Česká Lípa obnovila hrob námořníka, válečného veterána Rudolfa Engelharta

Projekt Alej vzpomínek má za cíl obnovit historické aleje v místech zaniklých obcí a zároveň zachránit místy unikátní regionální odrůdy jabloní a hrušní. Partnery projektu jsou Nadace ČEZ, Liberecký kraj, Lesy ČR a Vojenské lesy a statky. „S geoparkem máme velmi dobrou spolupráci. V souvislosti s tímto projektem jsme se například zavázali, že ovocné aleje po zaniklých obcích ponecháme nadále v krajině a nebudeme je kácet,“ uvedl při spuštění projektu ředitel mimoňské divize Vojenských lesů a statků Roman Vohradský.