Letošní tah obojživelníků za rozmnožováním je na Českolipsku v plném proudu. Lidí ochotných pomoci bezbranným tvorům je totiž žalostně málo. Bez jejich pomoci dokáže hustá doprava zdecimovat celé populace ropuch, blatnic, rosniček, skokanů nebo vzácných čolků. Podobně jak se to už dříve stalo třeba v Pihelu na Novoborsku.

Lidé pro záchranu žab používají zejména záchytné bariéry s nádobami, do kterých migrující žáby spadnou a odkud je pak vysbírají do kbelíků a přenesou na bezpečné místo. „Přenášení obojživelníků se věnuje jen málo nadšenců. O některá riziková místa se tak nemáme možnost postarat,“ přiznal zoolog a ředitel muzea v České Lípě Zdeněk Vitáček.

Některé z našich druhů obojživelníků, jako jsou například ropuchy, blatnice, čolci a skokani hnědí, se po většinu roku pohybují na souši, často i daleko od vody. Vodu však potřebují ke svému rozmnožování, neboť se v ní vyvíjejí jejich vajíčka a larvy. Jedinci některých druhů jsou po celý život vázáni na stejné místo rozmnožování. Tahové cesty, po kterých na tato místa každoročně putují, proto zůstávají do značné míry po generace stejné. „V případě, že je silnice vystavěna tak, že tuto tahovou cestu protne, obojživelníci svůj cíl nemění a stávají se obětí automobilů,“ řekl Vitáček.

Nejohroženější jsou ropuchy

Jarní tah dospělců ze zimoviště na místo rozmnožování je ze všech typů migrací nejnebezpečnější především proto, že často probíhá masově a je omezen na poměrně krátké období počátku jara. „Nejvíce putují do míst množení ropuchy obecné. Ty také na silnicích hynou nejvíce, jsou pomalé a navíc se při osvětlení reflektory aut zastaví a zaujímají výstražný postoj,“ konstatoval Vitáček s tím, že pokud ztráty na silnici způsobené dopravou nepřekročí 25 procent, tak je populace schopna se s úbytkem vyrovnat. Z dalších druhů bývá často decimován zejména skokan hnědý, přestože se pohybuje o něco rychleji než ropucha.

Přenášení obojživelníků se na Českolipsku věnuje především Kamil Šrubař z českolipské organizace Českého svazu ochránců přírody. Žábám ale pomáhají třeba také děti ze ZŠ v Dubé.

„Záchrana obojživelníků je velice podstatná pro zachování celkové biologické rozmanitosti v přírodě. Díky tomu zase další kvanta živočichů přežijí,“ řekl o své motivaci Kamil Šrubař. Podle něj by si lidé měli uvědomit, že vše v přírodě má své souvislosti, zánikem jednoho druhu, zaniknou i další druhy živočichů. „Stavíme dočasné bariéry, nic lepšího asi nyní neexistuje, a obojživelníky přenášíme v kbelících. Pasti musíme neustále kontrolovat,“ uvedl Šrubař. V posledních letech se zaměřil na transfer obojživelníků u Bouřlivého rybníka jižně od obce Postřelná, a to podél komunikace II/270 v délce zhruba jednoho kilometru, a v Novinách pod Ralskem podél komunikace II/278 v přibližně stejném úseku. „ Nyní už je zase sucho, kvůli nedostatku vlhkosti se obojživelníci začínají i tady z krajiny vytrácet,“ sdělil Šrubař. Ohrožené živočichy tu začal přenášet před čtyřmi roky, kdy jich zaznamenal téměř pět tisíc. „Během této krátké doby populace klesla o 20 procent,“ podotkl.

Podle dosud získaných poznatků je provozem na silnicích více či méně ohroženo 12 druhů obojživelníků. I těch jen velmi málo nápadných, jako jsou čolci. „Čolků děsivě ubylo. Pamatuji, že ještě před pár roky jich bylo dost, a letos jsem zatím našla jen jediného,“ řekla dobrovolnice Petra Foglová, která včera přenášela žáby u Postřelné.

Trvalé řešní není jasné

Někde se pro obojživelníky staví podchody nebo trvalé bariéry, které jsou ale drahé. Odborníci považují za perspektivní opatření proti masakrům zřizování nových vodních ploch na té straně silnice, odkud žáby přicházejí. Některé úseky silnic označují silničáři dopravní značkou „Jiné nebezpečí“ s dodatkovou tabulkou se symbolem žáby.

Databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR eviduje už přibližně 250 silničních úseků, na kterých obojživelníci každoročně nalézají smrt. Na mnoha z nich hynou stovky i tisíce jedinců. Na silnici se tak může vytvořit i jednolitá vrstva z rozježděných těl, což je ovšem nebezpečné i pro samotné řidiče – auta a zvláště motocykly mohou na pozůstatcích rozježděných obojživelníků snadno dostat smyk.