Kliknutím zvětšíteRenata Mauserová se věnuje psaní kroniky města Doksy od roku 2018, zároveň musela zpracovat i chybějící roky, kdy nebyl k dispozici žádný kronikář. „Při psaní kroniky stále myslím na to, že popisované události musí pochopit i lidé za sto let. Vždyť kronika je pamětí města. V archivech můžete zjistit, kdy se událost stala, ale nelze už dohledat atmosféru té události. A tu zprostředkovává kronikář,“ zdůraznila Mauserová.
Podle ní musí mít kronikář vztah k historii, místu, jehož události zaznamenává, cit pro jazyk a určitý nadhled i smysl pro humor. Během celého roku sleduje dění ve městě, dělá si rešerše, pročítá novinové zprávy, internetové stránky, sociální sítě a zaznamenává okamžiky, na které by si už při vlastním psaní nevzpomněla.
„Snažím se zachytit události a změny ve městě také prostřednictvím fotografií, které buď pořizuji sama, nebo mi je poskytují organizátoři akcí. Spoustu dokumentárních i uměleckých fotografií dostávám od kolegyně ze zámku Kláry Dedkové, která ráda fotí,“ upřesnila kronikářka.
Žije ve městě i s ním
Podklady ke kronice jí poskytuje město, dále oslovuje instituce ve městě a spolky. „Na začátku následujícího roku sednu k nasbíranému materiálu a začnu psát, přičemž už musím sledovat novinky dalšího roku. Kronikář nejenom že ve svém městě žije, on žije především s ním,“ dodala.
Renata Mauserová je i regionální historičkou a badatelkou, pozornost věnovala také místnímu zámku. Ten před sedmi lety Doksy převzaly pod svá křídla, proběhla rekonstrukce a zámek se v roce 2019 otevřel veřejnosti. Cesta k převzetí ovšem byla trnitá. Vedení města zajímal také názor občanů, proto v roce 2014 uspořádalo anketu, ve které se místní vyslovili pro to, aby si město převzalo zámek do péče.
„Doufala jsem, že si lidé uvědomí, jak ohromný kulturní a společenský potenciál v zámku a v parku mají, neboť se nachází v centru města. Byla jsem proto velmi potěšena, když si občané vzali zámek za svůj,“ zavzpomínala historička.
Tankový polygon i učiliště
Samotný zámek se připomíná už na konci 16. století za Jana z Vartenberka, krátce ho vlastnili Berkové z Dubé. Po bitvě na Bílé hoře získal zámek a celé dokské panství jako konfiskát velice výhodně Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti v únoru 1634 zámek změnil několik majitelů, až jej v roce 1680 koupil Arnošt Josef z Valdštejna. V držení rodu Valdštejnů pak zámek zůstal až do roku 1945.
V 50. letech minulého století zde krátce sídlil Vědeckovýzkumný tankový polygon a od roku 1963 až do roku 2012 zámek sloužil jako střední odborná škola a učiliště s internátem.
„Pro mne je originální už tím, že byl po 260 let ve vlastnictví jednoho rodu, tedy Valdštejnů, a že potomci tohoto rodu s námi udržují kontakt a jsou velmi rádi, že zámek žije. Vnuk posledního majitele zámku Karel Albrecht se účastnil se svou rodinou slavnostního otevření v roce 2019 i v roce 2020,“ zdůraznila historička.
Často na zámek zajíždí autoři komiksu Čtyřlístek Jaroslav a Lucie Němečkovi, protože je zde také Muzeum Čtyřlístek. Nedávno sem zavítali i spisovatelé Vlastimil Vondruška či Ivona Březinová.
Do divadla přes koupelnu
Prohlídkový okruh se trochu liší od běžných zámeckých prohlídek. Z původního vybavení zámku sice nic nezůstalo, přesto na návštěvníka dýchne kouzlo minulého. Vynikne zde krása repasovaných podlah, dveří a oken. Nábytek je nový, ale vyrobený ručně se zachováním zámeckého stylu.
„Návštěvníka jistě okouzlí plně funkční koupelna z počátku 20. století, z níž se vstupuje do malého divadelního sálku. Valdštejnové totiž milovali divadlo a téměř na každém svém zámku měli divadelní scénu. Ovšem přes koupelnu nikde do divadla nevstoupíte, to je náš unikát,“ usmála se Mauserová.
Prohlídka zahrnuje patnáct tematicky členěných místností, které nabízí postupné seznámení s rodem Valdštejnů. Ten zde zanechal nepřehlédnutelnou stopu. Místnosti přibližují návštěvníkům pomocí informačních panelů, dotykových obrazovek a celé řady exponátů nejen to, jak Valdštejnové trávili svůj volný čas, ale také čím se zasloužili o rozvoj hospodářství a kultury.
Monumentální knihovna
V takzvaném Modrém salonku se mohou zájemci kupříkladu dozvědět, že Valdštejnové stáli u zrodu Škodových závodů v Plzni, financovali výstavbu železniční trati z Bakova nad Jizerou přes Doksy do České Lípy a vybudovali monumentální knihovnu, v níž se kromě francouzské literatury, encyklopedií, cestopisů, herbářů a historické literatury nacházela rovněž vzácná pojednání o okolí Doks. Literární salon zase vyzdvihuje aktivity Valdštejnů v oblasti hudby a literatury.
„K nejpozoruhodnějším místnostem zámku patří grafický kabinet. Jeho stěny jsou pokryty tapetami se stovkami grafik, jež se kdysi nacházely na zámku v Doksech. Originály byly v 60. letech převezeny do zámku v Zákupech a dnes jsou k vidění na zámku v Duchcově. U nás si je pak detailně mohou zájemci prohlédnout na velké dotykové obrazovce,“ dodala Mauserová.
Návštěvník si může zámek projít sám a prostřednictvím QR kódů si texty načíst do mobilu nebo si lze objednat odbornou prohlídku s průvodcem.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
