Návštěvníci Máchova jezera by se po vykoupání měli pokaždé osprchovat. Čtvrtý stupeň kvality vody v červnu ovšem znamenal, že voda už ke koupání nebyla vůbec vhodná. Tenkrát začínaly padat i návrhy na snížení vstupného. „Bylo tady několik ohlasů, jestli bychom nechtěli vstupné snížit kvůli zhoršené kvalitě vody, ale jsme na začátku sezóny a příprava stála spousty peněz. Navíc kvalita služeb na pláži se nezhoršuje, ba naopak,“ vysvětlil v červnu místostarosta Doks Václav Rejnart.
Máchovu jezeru bylo přáno, voda se zlepšila a posunula se opět o příčku výše. I když je třetí stupeň pro jezero normální a koupat se v něm smí, návštěvníci i místní si myslí, že voda by i přesto mohla být čistší.
Alois Boušek z Litvínova jezdí do Starých Splavů opakovaně. Byl s rodinou v Moravském krasu a cestou zpět se zastavil i u oblíbeného Mácháče. „Koupání nic moc. Dá se, ale mohlo by to být lepší. Voda by se mohla zlepšit,“ uvedl a jedním dechem dodal, že na výlety je to tu výborné. „Krajina a příroda jsou super,“ řekl.
Jan Polák pochází z Doks, ale do jezera si zaplavat nechodí. I přesto, že lidé s trvalým pobytem v obci, mají permanentku zdarma. „Já se tam nekoupu, já to mám jednou ročně na Euro Hry. Jsem místní,“ usmál se.
Kvalitu koupacích vod pravidelně sledují krajské hygienické stanice a provozovatelé koupališť. Na webu KHS naleznete přehled takto sledovaných koupacích vod v mapě a aktuální výsledky hodnocení kvality.
Jeho partnerka Pavlína Patrovičová má jezero ráda a v jeho vodách se občas osvěží. „Když jsem tam byla naposledy, tak voda byla hrozně špinavá,“ komentovala smutně.
„Přijde červen a je to špatné,“ podotkl Jan. Pavlína si myslí, že do jezera by se mohlo více investovat. „Měla by to být priorita. Jezero by si obecně zasloužilo více péče. Už jen proto, že se tam vybírá vstup,“ řekla. Chápe, ale že Doksy řeší i spoustu dalších věcí a hodně z nich již vylepšily. „Pracuje se například na muzeu… Je toho hodně a nedá se vše udělat najednou,“ uvědomuje si.
Ředitel Obecně prospěšné společnosti Máchovo jezero Jiří Holub však s takovým hodnocením nesouhlasí a kvalitu vody považuje v podmínkách čistě přírodního koupání za dobrou.
„Voda v Máchově jezeře se již řadu let drží z pohledu množství sinic v průměrných hodnotách. Naopak v širším kontextu dalších ukazatelů je velmi dobrá,“ konstatoval.
Připomněl, že část přítoků tvoří malé potůčky z rozsáhlých lesů a úsek, kterým je Robečský potok, je v podstatě malé povodí několika menších rybníků bez toho, aby protékal nějakou velkou aglomerací či průmyslovou zónou.
Dle něj je čistota povrchových vod široký pojem, ale vzhledem k tomu, že laici vodu hodnotí pouze vizuálně, tedy průhlednost a zabarvení, jsou v popředí hodnocení sinice. Ty totiž průzračnost zhoršují a v extrémním přemnožení vytvářejí až zelenou kašovitou hmotu, které se pak říká vodní květ. „Jsou to přirozené jednobuněčné organismy, bakterie, které zde vždy byly a budou a jsou nezbytným základem potravního řetězce vodních ekosystémů. Pro nás lidi jde tedy vždy jen o množství sinic, které je ještě akceptovatelné a které nikoliv, a i to je velmi individuální,“ vysvětlil.
Pro orientaci slouží normy počtů sinic v jednom mililitru a ty jsou rozděleny do 5 skupin. „Je jasné, že v „hrachové kaši“ se nikdo koupat nechce,“ pousmál se. Přesto si myslí, že by lidé neměla při vyslovení slova sinice zachvacovat panika.
Za posledních 10 let se v tomto směru na Máchově jezeře podařilo zrealizovat několik zásadních opatření. „Jako jedno z nejdůležitějších je vybudování hrázky v Dokské zátoce na hlavním přítoku, její odbagrování a vytvoření takzvané „sedimentační přednádrže“, kdy hrázka zabraňuje přímému vnosu sedimentů do jezera a tím zmírňuje přísun živin,“ vysvětlil.
Dalším velkou akcí byla kompletní výměna sdruženého výpustního zařízení na hrázi ve Starých Splavech, které bylo ve špatném stavu a s omezenou manipulací. „Nově tak umožňuje snadné odpouštění jak vrchní, ale i spodní vody včetně jemného sedimentu a živin. Tyto akce přišly na zhruba 50 miliónů korun,“ popsal další vylepšení, které se vody týkaly.
Mnohem méně nákladné, ale stejně důležité bylo i cílené a pravidelné vysazování ryb, především dravců. „Druhová skladba rybí obsádky taktéž ovlivňuje celý potravní řetězec včetně sinic,“ upřesnil. Velkým problémem jsou také nedovolené kanalizační vpusti. „Důležitým faktorem je, že jsme odstranili bodová znečištění, především nelegální vpusti kanalizací či řadu vad na dešťové kanalizaci a podobně,“ řekl ředitel.
Vysvětlil, že větší rozmach sinic ovlivňuje mnoho faktorů. „Některé, jako je počasí, teplota, sluneční svit, přívalové deště atd. ani ovlivnit nemůžeme. Jediné, co můžeme nějak ovlivňovat, je obecně nadměrný přísun živin, je to konkrétně fosfor,“ popsal jádro problému.
Fosfor se dostává do přítoku a jezera buď splachy při přívalových deštích a následně se uvolňuje ze sedimentů, nebo přímo ze splaškových vod, které někde uniknou. „Proto je velmi důležité pokračovat v rekonstrukcích a opravách dešťových i splaškových kanalizací. Taktéž je velmi důležité nikdy nekončící dosazování ryb pro udržování vhodného složení těchto živočichů,“ zdůraznil.
Kdy se přijatá opatření projeví se netroufá říci. „Je to vždy dlouhodobá a mravenčí práce, kterou vám kdykoli mohou zhatit rozmary počasí. A jeho výkyvy jsou stále extrémnější,“ pokrčil rameny. Kombinace přívalových dešťů a tím i přísun dalších živin s horkým počasím považuje za ideální stav pro rozvoj sinic.
Také hloubka Máchova jezera nehraje příliš do karet. „Máchovo jezero je charakteristické svou malou hloubkou, která se pohybuje v průměru pouze 2,5-3 metry, a snadno se prohřeje. Vždyť letos teplota vody atakovala hranici 29 °C. To je sice velmi příjemné pro koupající, ale opět příhodné pro sinice,“ vypočetl další komplikaci.
Zůstává však optimistický. „Když jezero přečkalo toto problematické období ve stavu koupací vody, bude to už jen lepší,“ usmál.“ se.
V jakém rozsahu si však netroufá říci.