Ošetření vody proti sinicím v Máchově jezeře zatím neproběhlo. Odborníci z brněnské univerzity, kteří na tomto ojedinělém projektu od počátku spolupracují, totiž doporučili poněkud jiný postup než používali v letech minulých.
„Po tři minulé roky se aplikace solí hliníku dělala před zahájením sezony. Letos docent Maršálek navrhl změnu, a to aplikovat roztok až při určitém množství sinic na vytipovaných lokalitách a až v průběhu koupací sezony,“ potvrdil Vladimír Hart, ředitel společnosti Regio.
Starosta Doks Zdeněk Krenický potvrdil, že město dá na boj se sinicemi stejnou částku jako v předchozích letech, tedy milion korun. „Chceme, aby Doksy byly dál cílem turistů. Když je pěkné počasí, přijede jich sem až třicet tisíc denně,“ řekl starosta.
Ošetření vody v Máchově jezeře proběhne za předem stanovených podmínek. Nejdůležitější je podle odborníků množství sinic. „Ve středu jsme odebírali další vzorky, výsledky ještě nemáme. Zatím se ukazuje, že dosavadní kroky vedly k úspěchu, voda v Máchově jezeře je překvapivě čistá,“ shrnul Luděk Téra z obecně prospěšné společnosti Máchovo jezero, která si vzala na starost kvalitu vody.
Dosavadní rozbory podle jeho slov ukázaly, že kvalita vody je ustálená, po mikrobiologické stránce čistá. Kvalita vody se změnila k lepšímu díky snížení množství toxických sinic. V Máchově jezeře je nyní víc živočišného planktonu, který se živí mikroby a čistí dál vodu. „Máme připravené peníze, katamarán, povolení k aplikaci dostaneme příští týden,“ shrnul Luděk Téra.
Jak dál vysvětlil, je potřeba v čištění pokračovat, dlouhodobé zkvalitnění vody je během na dlouhou trať. „Na další kroky budou potřeba stamiliony, které využijeme na čištění dna a přítoků. I když nebude snadné je sehnat, budeme mít veškeré podklady a monitoringy, abychom mohli zahájit alespoň dílčí kroky. Teď jde o to vědět, co je třeba udělat, a pokračovat,“ dodal Luděk Téra.

Vyčistí dno jezera

K lepšímu nasměrování dalších kroků vznikla studie sedimentů dna Máchova jezera. Ačkoliv se předpokládalo, že zásobárna sinic bude všude stejná, studie jednoznačně prokázala, že existují místa, kde je koncentrace oproti jiným lokalitám velmi vysoká. Jde o místa s největší hloubkou a organickými látkami, jež lze laicky nazvat černým bublajícím bahnem.
„Lze konstatovat, že v Máchově jezeře jsou oblasti, které by bylo možno ošetřovat selektivně a cíleně tak, aby ubylo zásob sinic v sedimentech. Tím je možno oslabit rozvoj sinic v letní sezoně, což je moderní trend vycházející ze znalostí biologie sinic tvořících vodní květy. V rámci monitoringu 2008 doporučujeme sledovat koncentrace kyslíku v nejhlubších místech nádrže. Tato data budou klíčová pro volbu metod na snížení koncentrace sinic v sedimentech,“ píše se ve zprávě kolektivu autorů, které vede doc. Blahoslav Maršálek, CSC..