Podle českolipského ředitele je důležité úkoly zadávat s jasným cílem a nikdy za trest či jako nástroj k dohnání probírané látky. „Úkol působí i na morální vlastnosti. Smysl pro zodpovědnost. Profesionální fotbalista také nehraje jen zápasy, ale musí trénovat,“ řekl v rozhovoru pro Deník Minařík.
Zatěžující, demotivující, neúměrné. Taková přídavná jména se aktuálně skloňují v souvislosti s domácími úkoly. Jak to máte nastavené na vaší škole?
Na Základní škole Partyzánská v České Lípě neexistuje jednotná norma, jak nakládat s domácími úkoly. Věřím, že každý učitel, který zadá úkol a použije tohoto nástroje ve vzdělávání, ho dává s jasným cílem a z nějakého důvodu. Nevnímám potřebu jako ředitel nastavovat za pomoci směrnice zadávání úkolů. Je to velmi volné a věřím, že se všichni řídíme zdravým selským a pedagogickým rozumem.
Jak se vy osobně stavíte k domácím úkolům?
Vidím v nich jednu ohromnou výhodu. Domácí úkol je nástroj, který umožní dítěti pracovat v přirozeném prostředí, není rušeno. Může si samo načasovat, kdy má sílu, prostor a chuť se úkolu věnovat. Nespornou výhodou je i to, že má během jeho vypracování k dispozici celou řadu studijních vzorů jako internet či encyklopedie. Vždy přemýšlím o tom, co je cílem toho úkolu. Nikdy to není s účelem dohnání toho, co jsme v hodině nestihli. Když ho dávám, musí být promyšlený a rozvíjet žáky. Jsou i úkoly podpůrné, které umožní získat dítěti větší jistotu v činnosti, kterou dělá. Ukotví si tím látku. Pak jsou také úkoly badatelské. Dávám i úkoly dobrovolné. Jestli se žák o něj přihlásí, musí přijmout hodnocení.

Jak přistupujete k hodnocení domácích úkolů? Následuje nějaký postih, pokud žák úkol nevypracuje, nedonese?Když zadávám úkol, děti dopředu ví, co se bude dít, když ho nedonesou. Někdy to je nedostatečná známka, záleží na charakteru úkolu. U nás na škole existuje kriteriální hodnocení, které dáváme každé čtvrtletí. Domácí příprava je jedno z těch pěti kritérií, ve kterých je dítě hodnoceno. Učitel slovně hodnotí, jak se dítě připravuje a plní si své povinnosti. Celá řada žáků využívá domácí přípravu k tomu, aby si zlepšili známku. Úkol působí i na morální vlastnosti. Smysl pro zodpovědnost. Profesionální fotbalista nehraje také jen zápasy, ale musí trénovat.
Aktuálně běží petice proti povinným domácím úkolům, podepsala ji přibližně tisícovka lidí. Jak se vy osobně stavíte k dobrovolnosti domácích úkolů?
Domácí úkoly představují cennou složkou v rozvoji žákova učení. Jejich prostřednictvím ho učím pracovat s časem. A zároveň disciplíně, zodpovědnosti a pravidlům. Nevidím na tom nic špatného.
Pokud budou domácí úkoly založené na dobrovolnosti, může to přinést i negativní dopad?
Na to se velmi složitě odpovídá, jedná se o hluboké a komplexní téma. Musíme zahrnout i okamžiky, kdy ten úkol neplní svůj cíl, dítě ho tedy opíše nebo ho za něj vypracuje rodič. V tomto okamžiku opravdu ztrácí smysl. Podstatné je, aby úkoly nebyly dávány za trest a bezmyšlenkovitě, musí zvítězit zdravý rozum. Pokud jsou nastavená kritéria a dítě ví, jak postupovat při jeho plnění, a je motivováno, nemám problém se známkováním. Jsou přirozenou součástí vzdělávání, je na učitelích, aby s nimi nakládali citlivě, empaticky. Chci po svých učitelích, aby spolu komunikovali. Umím si představit, že dítě je ve stresu, když si přinese domů dvanáct úkolů.

Data za rok 2022 vykazují, že přibylo dětí, které se cítí stresované ze školních povinností. Zaregistrovali jste u vašich žáků něco obdobného?
Všímám si toho, že nálada a psychická odolnost dětí a rodičů je po epidemii koronaviru jiná než předtím. Tohle téma zapadá do toho. Myslím si ale, že domácí úkol není zase tak velký problém, aby vznikaly plošné petice. Spíše je potřeba komunikovat s konkrétním pedagogem, konkrétní školou. Absolutně odmítám tvrzení, že děti jsou stresovány jenom kvůli domácím úkolům. To, že jsou děti citlivější, ale mohu potvrdit.