„Je pravděpodobné, že při vyúčtování za letošní rok bude cena tepla nižší o několik procent,“ předpokládá Milan Přívratský, jednatel společnosti Teplo s. r.o. Nový Bor. Podle něj cenu tepla ovlivňuje skutečnost, že při jeho výrobě je využíván kotel na spalování biomasy a ten byl maximálně využitý. „Pokud bychom jako médium využívali pouze zemní plyn, uživatelé by zaplatili ročně minimálně o dva miliony korun více,“ doplňuje jednatel.

Na centrální kotelnu je napojena přibližně polovina zdejších domácností a téměř všechny velké objekty patřící městu. Čtyři kotelny provozuje společnost Teplo s. r. o. Nový Bor. Město jako stoprocentní vlastník schvaluje plán oprav a investic. „Letos jsme investovali přibližně šest a půl milionu korun,“ říká Jindřich Mareš, starosta Nového Boru, s tím, že peníze šly na nový kotel a do výměny předávacích stanic v centru města.

Loni uvažoval vlastník společnosti Teplo o dvacetimilionové investici do centrální kotelny. Záměr byl, že město půjde cestou diverzifikace a koupí kotel na směsné spalování slámy, štěpky a uhlí. Návratnost investice odhadoval Milan Přívratský zhruba na pět let. Změna v energetické situaci jej nyní vede k poněkud jinému závěru. „Současná ekonomická a ekologická hlediska ukazují, že tento záměr nebude v nejbližších letech realizován.“

K poslednímu navýšení ceny tepla vedly stoupající ceny zemního plynu a klesající počet odběratelů. Jejich počet se sice ustálil, ale v některých zprivatizovaných domech uvažují občané o domovních kotelnách. „Ačkoliv jde o případy ojedinělé, rada města se jimi zabývá,“ přiznává jednatel společnosti, avšak tvrdí, že teplo z těchto kotlů není tak ekonomicky výhodné.

V souvislosti s tím Jindřich Mareš zmiňuje i ekologické škody: „Komíny, do kterých jsou kotle na plyn vyvedené, budou zamořovat město oxidy dusíku. Takové tendence registrujeme hlavně na sídlišti Rumburských hrdinů.“