Hlavním důvodem neúspěchu bylo pomalé kliknutí na internetu. I když se to zdá absurdní, tak právě rychlost byla hlavním kritériem pro příjem žádostí. Podle zveřejněných dat bylo necelých 8 miliard korun vyčerpáno za pouhé dvě vteřiny.

Kraj i nemocnice takový přístup kritizují. Vedení kraje proto ve čtvrtek odeslalo předžalobní výzvu na ministerstvo pro místní rozvoj, aby přehodnotilo dotační podmínky a aby nepokračovalo v hodnocení už přihlášených projektů. „Systém příjmu žádostí o dotaci na modernizaci zdravotnických zařízení REACT-EU považuji za diskriminační. Řízení by se mělo podle našeho názoru celé zrušit a ministerstvo by následně mělo vypsat nové podmínky, které by byly férové pro všechny žadatele,“ vysvětlil hejtman Martin Půta a dodal, že z žádosti o evropské dotace by se neměl stát „závod v klikání na čas“.

A co kvalita?

Podle Půty musí rozhodovat kvalita a význam projektů. Hejtman navíc dodal, že už se objevily informace o tom, že někteří žadatelé o dotace použili roboty, kteří je do systému přihlásili. V klikání nicméně krajská zdravotnická zařízení hodlají pokračovat, protože v pátek 15. května začínají přihlašovat další projekty do nové výzvy, kde je celkem 5,5 miliardy.

„Zúčastníme se se vší snahou a budeme znovu klikat,“ potvrdil generální ředitel Krajské nemocnice Liberec (KNL) Richard Lukáš. Neúspěch v předešlé výzvě znamenal pro KNL ztrátu stoprocentní dotace ve výši asi půl miliardy korun na projekty na robotickou miniinvazivní technologii a posílení páteřní sítě. V další výzvě chce „klikat“ asi o 240 milionů korun. „Všechno to jsou investice, které stejně musíme udělat. Předpokládali jsme ale, že na ně získáme dotaci. Klikání jako princip rozdělování bezprecedentních částek mi připadá mimořádně nešťastný. Rozhodně to nepřináší rovnost šancí a rovnoměrnost rozdělení peněz v českém zdravotnictví,“ dodal Lukáš.

Českolipská nemocnice neuspěla s žádostí o dotaci na modernizaci urgentního přijmu za 145 milionů korun. V další výzvě už bude žádat jen o 5 milionů. „Máme problémy, které mohly být vyřešeny z evropských dotací. Ty mají řešit covidovou a po-covidovou situaci. Ministerstvo z toho udělalo frašku. Tahání z klobouku by bylo spravedlivější,“ řekl Pavel Marek, ředitel Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa.

Podle ministerstva pro místní rozvoj ale nebyla rychlost podání projektu tím rozhodujícím kritériem. Jednotlivé žádosti budou na ministerstvu totiž nyní dále hodnotit. „Veškeré projekty budou teprve hodnoceny a není pravda, že uspějí nejrychleji podané projekty bez ohledu na splnění či nesplnění kritérií,“ uvedl náměstek ministryně pro místní rozvoj pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád.

Podle hejtmana Půty ale další hodnotící parametry neexistují. „Jde o věci, které musíte splnit, abyste vůbec byli připuštěni k hodnocení. V dokumentu k dotační výzvě se pak píše, že pro žádost o podporu věcné hodnocení není prováděno. Hlavní roli tak opravdu hraje čas,“ připomněl Půta.

Jako ilustraci tohoto systému popsal Půta průběh jiné dotační výzvy, ve které byl Liberecký kraj úspěšný a získal peníze pro Zdravotnickou záchrannou službu LK. „Klikání probíhalo v sídle kraje a úspěšní jsme byli proto, že naši IT pracovníci odpojili celý dům na 20 minut od internetu a nechali připojené jen tři počítače, na kterých probíhalo přihlašování žádosti do systému,“ uvedl hejtman.

Dodal, že v pátek ráno bude o problému jednat s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou, ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergrem a šéfem Asociace krajů Martinem Kubou.

Systém ministerstva, ve kterém probíhá administrace žádostí o dotaci, kritizoval také zakladatel a ředitel společnosti Hlídač státu Michal Bláha. Podle něj je systém MS2014 za více než miliardu pomalý a nezvládá přesně evidovat, kdy byly jednotlivé projekty podány. Systém totiž nedokáže rozpoznat milisekundy. Z výpisu úspěšných žadatelů o dotaci je tak vidět pouze to, že během první vteřiny byl podán jeden projekt, během druhé bylo podáno 20 žádostí a během třetí vteřiny 38 žádostí.