Vyschlé kaluže, strouhy nebo zamokřená místa znamenají akutní ohrožení života ve městě volně žijících živočichů, pokud se nedostanou k nejbližšímu, ještě nevyschlému zdroji.

„To je pro rozlehlost města málo reálné a také by přitom museli překonat řadu frekventovaných komunikací, což je pro ně další ohrožení,“ říká předseda českolipské pobočky STUŽ Miroslav Hudec. Ohrožení jsou živočichové žijící na sídlištích či v parcích a dalších zelených plochách ježci, zajíci, veverky, plši a mnozí další, včetně třeba některých zaběhnutých domácích zvířat. Týká se to také mnoha druhů zpěvného ptactva.

„Naštěstí aspoň v tom můžeme následky přírodní katastrofy zmírňovat a doslova zachraňovat životy našich zvířecích a ptačích kamarádů. Tak jako v zimě mnozí už zcela samozřejmě umisťují na okna krmítka, měli bychom teď na okenní parapety dávat misky s vodou. A větší nádoby, třeba na trávníky před domem, raději na nějaké místo, které není všem na očích, aby se tam zvířátko nebálo přijít,“ radí Hudec.

Podle Hudce tato výzva cílí i na děti se vztahem k přírodě. „Stačí nějaký ten z kuchyně vyřazený kastrolek či pekáč, do kterého budou pravidelně doplňovat vodu. Mnoho času jim to nezabere, zvládnou to třeba při venčení pejska, a mohou se pak ve škole pochlubit, že pomohly zachraňovat zvířátka,“ dodává předseda českolipské STUŽ.

Podle ornitologa Miroslava Honců z Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě to konkrétně ptákům zřejmě příliš nepomůže. Mají oproti nelétavým živočichům výhodu, že se ke zdroji vody dostanou snáze. „Myslím si, že je otázka, zda to vůbec najdou a budou využívat. Je to příroda, a ta by si měla umět poradit,“ říká s tím, že rozhodně nerozporuje fakt, že přístup k vodě mají opeřenci ztížený. A nejen k ní. „Navíc došlo k prudkému úbytku hmyzu,“ dodává Honců.