Poslední den sklizně tržních obilovin mají za sebou v Zemědělském obchodním družstvu Brniště. Předběžné výsledky hospodaření ukazují, že družstvo splní plánovaný zisk.

I přesto, že letošní rok je ve srovnání s loňskem, kdy Liberecký kraj postihly ničivé povodně, lepší, důsledky záplav ještě doznívají. „Vloni jsme nestihli osev řepky, proto letošní výnosy jsou nižší. Běžně sklízím kolem třiceti osmi až čtyřiceti metrických centů z hektaru, nyní jsme u ozimé řepky dosáhli výnosu kolem dvaceti šesti metráků z hektaru,“ uvedl Otto Forman, ředitel ZOD Brniště.

Zemědělci v Brništi proto zaseli na jaře řepku na dalších osmdesáti hektarech, výnos byl jednadvacet metráků. „Výnosy řepky byly nižší než v předchozích letech, celkem jsme sklidili sedm set padesát tun, ale zase díky ceně, která se od jiných let výrazně liší, jsme plán splnili,“ zhodnotil předseda představenstva ZOD Brniště Petr Kubíček.

Na šedesáti hektarech pěstovali zemědělci ZOD pšenici, sklidili kolem šedesáti metrických centů z hektaru. „Ještě lépe letos dopadla sklizeň jarního ječmene, oseli jsme pouze čtyřicet hektarů, ale výnos byl dokonce šedesát pět metráků, to je velice slušný výsledek,“ pochvaluje si Otto Forman.

Hrách je složitý

Další komoditou, která letos přinesla kýžený výsledek, je hrách. „Je to složitá plodina, protože přesně musíme odhadnout termín sklizně. Právě vloni se nám nepodařilo hrách sklidit včas, protože začaly povodně,“ vzpomíná ředitel ZOD. Letos hrách pěstovali na 72 hektarech a výnos přesahuje 36 metrických centů z hektaru. V tomto případě jde hlavně o krmný hrách, ale část splnila i parametry potravinářského.

close zoom_in „V loňském roce byly historicky nejdelší žně tržních plodin, protože začaly 13. července a končily 13. září. Dá se říci, že dva měsíce jsme plodiny dobývali,“ říká s nadsázkou Otto Forman. Letos začali také 13. července sklizní ozimého ječmene, ale skončili 24. srpna, což je podstatně dříve.

Petr Kubíček předpokládá, že se družstvu podaří splnit plánovaný zisk ve výši patnácti milionů korun. Jak ale podotkl, ani loňské povodně nedostaly družstvo do červených čísel. Zisk byl přes deset milionů. Úspěch družstva je daný diverzifikací výrobních segmentů, tedy rostlinné a živočišné, doplněné výrobou mléka a zpracováním masa.

Nejvíc stojí krmivo

„Firma je integrovaná, z hlediska výrobního cyklu na sebe navazuje. Vyrábíme vlastní krmiva pro krávy, ty produkují mléko. Jsme chránění proti výkyvům cen,“ zdůrazňuje Petr Kubíček a uvádí další příklad.

„Například chov krůt, kde máme zisk ročně osmdesát milionů. Největší nákladovou položkou je krmivo, které nakupujeme to nejlepší v Německu. Ale zároveň do Německa prodáváme obili, přičemž největší komponentou v krmivu je právě obilí. Když jdou ceny obilovin nahoru, začne růst cena krmných směsí pro krůty, ale vyděláme na prvovýrobě obilí.“

close zoom_in Rozložení segmentů je dáno historicky, družstvo chovalo krůty, krávy na mléko a pěstovalo obiloviny. K tomu na konci 80. let přibylo zpracování masa.
„Jsme rádi, že i segment maloobchodní činnosti, tedy výsledky našich vlastních prodejen s krůtími specialitami jsou dobré, přestože situace na maloobchodním trhu je špatná. Daří se zvyšovat tržby, a to díky kvalitnímu krůtímu masu i zavádění nových výrobků,“ pochvaluje předseda představenstva.

V prvovýrobě –ZOD Brniště pracuje 55 lidí, v dceřiné firmě, která se zabývá zpracováním a obchodem s masem kolem 60 lidí. „Navazujeme a rozvíjíme výrobní základnu, která tady byla desítky let od našich předchůdců. Dá se říct, že z hlediska provozního může letošek být jeden z nejlepších roků,“ říká Petr Kubíček.

Z historie ZOD Brniště

close zoom_in Největší manažerskou osobností historie družstva byl Jiří Hrubý, který byl jeho předsedou v letech 1968 – 1971. Pod jeho vedením byla opravena a zprovozněna pila, zavedena výroba masokostní moučky, rozvinut chov drůbeže a založena stavební skupina družstva.

Družstvo pod jeho vedením nakupuje v Dánsku černostrakatý dobytek, zvyšuje rychle mléčnou užitkovost skotu a postupně ruší chov prasat. Po návratu z odborných stáží v USA přichází Ing. Jiří Hrubý s myšlenkou chovu krůt a krocanů v Brništi. Ve velmi krátké době dynamicky rostou nejen výkony, ale i zisky.

Během normalizace je však Jiří Hrubý donucen opustit svou funkci. V roce 1971 odchází do rodné Mezouně.