Město je v ní uvedeno jako jedna ze třinácti obcí v České republice, které jsou dávány ostatním za vzor. Dokázaly se totiž dobře a zajímavě vyrovnat se snižováním netříděných odpadů a se zvyšováním míry recyklace. Konkrétně vlivem projektu, který je zaměřený na třídění papírů a plastů v domácnostech do pytlů označených čárovým kódem.

„Pytlový systém zvyšuje čistotu vytříděných surovin, což znamená, že je obec může prodat dráž. Například příjmy za prodej plastů byly vloni pětkrát vyšší než předchozí rok. Dalšími klady pytlového sběru je vysoké zapojení domácností v bytové zástavbě, vyšší čistota kolem kontejnerových hnízd a snížení počtu svozů kontejnerů, které nejsou přeplňovány,“ vybíráme z článku Pytlový sběr s čárovými kódy, v němž si autoři publikace detailně všímají systému zavedeném v Novém Boru v roce 2008.

Na cestu zvýšené míry recyklace komunálních odpadů se Česká republika vydala v roce 2003 přijetím Plánu odpadového hospodářství. „Doufáme, že předložené příklady povedou představitele obcí k nastartování podobně úspěšných projektů a zodpovědné politiky přimějí k přijetí takové odpadové legislativy, která z ojedinělých ukázkových projektů udělá celorepublikový standard,“ píší autoři publikace.

Zaměřili se na bioodpad

Z obcí dávaných za příklad stojí za zmínku i ty, které se ve svých projektech orientují na kompostování nebo oddělený sběr bioodpadu. Právě jeho sběr byl vloni zahájen v České Lípě. „Možnost zapojit se do projektu a získat tak příležitost tímto způsobem nakládat s biologickým odpadem ze svých zahrádek a domácností získalo již pět set domácností z České Lípy,“ upozorňuje starostka České Lípy Hana Moudrá. „Na základě výsledků loňského roku očekáváme, že se ve městě v letošním roce sebere na čtyři sta tun biologicky rozložitelného odpadu.“

Českolipané mohou odkládat recyklovatelné odpady do sto pětaosmdesáti souprav na tříděný odpad. „Mají také k dispozici sběrný dvůr, kde mohou bezplatně odložit objemný odpad, všechny druhy domácích elektrických spotřebičů, baterie z drobných spotřebičů a zářivkové trubice,“ doplňuje českolipký místostarosta Jan Stejskal.

Všechny zmíněné elektrospotřebiče jsou následně odebrány firmami, zabývajícími se jejich recyklací, a díky tomu město nemusí platit za likvidaci. „Naší snahou samozřejmě je, aby celý systém třídění odpadů v České Lípě dobře fungoval,“ shrnuje Hana Moudrá.

Třídění odpadů šlo v loňském roce nejlépe obyvatelům Cvikova. Dokázalo to druhé místo v soutěži Zlatá popelnice, kterou pořádá Liberecký kraj. Každý Cvikovák vytřídil v průměru více než 37 kilogramů odpadu. Mezi finalisty se dostala ještě Dubá. Cvikov získal za úspěch v soutěži herní prvky, které byly z velké části vyrobeny z recyklátů a za odměnu slouží nejmenším obyvatelům města.

Snaha obcí a měst třídit odpad je poměrně velká, říká Jiří Blecha, jednatel Compag sever s. r. o.

Samotný svoz tříděného odpadu z jednotlivých obcí regionu vyžaduje složitou organizaci a komplexní přípravu. Své o tom ví jednatel společnosti Compag sever s.r.o. Jiří Blecha. Firma zajišťuje svoz recyklovaného i směsného odpadu nejen z Nového Boru, ale i z Mimoně, Stráže pod Ralskem, Jablonného v Podještědí, Ralska a celé řady obcí v okolí.

Do jaké míry se snaží ostatní obce regionu třídit odpad?
Snaha obcí třídit odpad je poměrně velká. V tuto chvíli je však ekologické hledisko věci stále více konfrontováno s ekonomickou stránkou věci. Třídit odpad je samozřejmě náročnější finančně i technicky. Krize, která se projevuje i v rozpočtech obcí, je pro mnohé silným argumentem proti separaci odpadů.

Jaký je třeba v Novém Boru poměr mezi tříděným a netříděným odpadem?
To se nedá jednoduše říci. Tonáž odpadu totiž není dostatečně směrodatným hlediskem, protože například papír a plasty jsou o hodně lehčí než klasický směsný odpad.

Jaké výhody a nevýhody přináší recyklace vám, coby zpracovateli odpadů?
V tuto chvíli je pro nás recyklace vysloveně nevýhodná. Například papír vozíme nejčastěji do Liberce. Až do pololetí minulého roku nám platili za vytříděný papír. Dnes, pokud tam chceme něco odvézt, musíme platit my. Co se plastů týče, cena pro nás je stejná, jako kdybychom je vyvezli na klasickou směsnou skládku. Ekonomická náročnost separovaného odpadu je tedy bezesporu obrovská už kvůli vzdálenosti odběrných míst.

Kolik má vaše společnost zaměstnanců?
V současné době jich máme asi padesát, ale všichni se nezabývají odpady. Tady v Mimoni se staráme o veřejné o světlení, máme na starosti letní i zimní údržbu komunikací a údržbu zeleně. Také jsme začali pod koncesí krajského úřadu meziměstskou autobusovou linku

Autor: Tomáš Cidlina