Psal s velkým úspěchem básně, divadelní hry i libreta pro opery. Miloval romantický a dobrodružný život. A zemřel příliš mladý. Saský hrdina Theodor Körner (1791 1813), jehož osud v lecčems připomíná příběh českého Karla Hynka Máchy, zemřel přesně před 200 lety. Stopy po úctě, kterou mu lidé po jeho smrti vzdávali, je možné nalézt i na Českolipsku. A vypravit se za nimi.
Na konci 19. století po něm ulici vedoucí k městskému nádraží nechalo pojmenovat i město Česká Lípa. Později ale z jejího názvu jméno Theodora Körnera vypadlo a dnes už ho Českolipsku připomíná jen unikátní skalní reliéf v oblasti mezi Cvikovem a Kunraticemi.
Skalám východně od Cvikova poblíž Cvikovského rybníka, kde se reliéf nachází, se kdysi říkalo Kunratické Švýcarsko. Tady právě leží unikátní skalní masív Dutý kámen. Stal se přírodní rezervací díky pozoruhodnému geologickému jevu rozpadu pískovce do drobných sloupečků. Tak jako se na slavné Panské skále rozpadá čedič, u Cvikova podobné divy (i když ne tak velké) dokazuje i pískovec.
Bojovná lyrika
Cesta po hřebenu skalního masivu se v jižní části dostává na malé prostranství mezi skalami, vytvořené lámáním pískovcových bloků. Do jedné ze svislých stěn je vytesán reliéf hlavy s vavřínovým věncem. Právě to je upomínka na Theodora Körnera.
Reliéf před sto lety, v roce 1913, vytesali dva místní umělci a členové kunratické sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy, řídící učitel Karl Beckert a četnický strážmistr Karl Bundesmann.
Oba měli dost důvodů k obdivu Körnera. Imponoval jim tím, kolik literárních děl za sebou zanechal, přestože zemřel v jednadvaceti letech. Líbila se jim také jeho touha po dobrodružství.
Právě ta zřejmě svedla rodáka z Drážďan k tomu, že se v roce 1813 připojil k dobrovolníkům bojujícím proti Napoleonovi za osvobození Německa. Po celou dobu přitom psal verše, které se mezi lidmi rychle šířily. Již v prvním boji byl ovšem vážně raněn a v další bitvě padl. Jeho bojovná lyrika vyšla posmrtně roku 1814 ve sbírce Lyra a meč.
