Živnostníci poskytující ubytování, stravování a pohostinství se musejí od 1. prosince povinně přihlásit do systému elektronické evidence tržeb Ministerstva financí (EET). Zeptali jsme se provozovatelů těchto služeb na Českolipsku, co si o tom myslí, a jak jsou na novou povinnost připraveni.

„Na tohle vás nic nepřipraví, technicky jsme zajištění, ale je otázka, co se bude dít doopravdy," říká Jarmila Černá, která společně s přítelem provozuje malý penzion na vesnici.

Paní Černá je jedna z mála z oboru, kdo byli ochotni otevřeně mluvit o tomto tématu. „Já vám to tady zkritizuji a pozítří mi sem přijde náhodná kontrola z finančáku, to určitě," podotkl nejmenovaný provozovatel motorestu u hlavní silnice. Směrem k ministrovi financí Andeji Babišovi neměl příliš milá slova.

Pokladna

Provozovatelé podniků zahrnutých do EET si musejí pořídit certifikované zařízení schopné se připojit do systému.

„Už to mám objednané, můj kamarád se tím zabývá. Budu mít asi to nejlevnější, co může být, to znamená tablet a malou tiskárničku. Vyjde to na zhruba sedm a půl tisíce s tím, že nebudu muset platit žádný paušál," říká Josef Zahrádka, provozovatel českolipské pivnice U Sršně, kde je nejprodávanější artikl Březno dvanáctka, která stojí 22,50 korun za půllitr. „Zdražovat nebudu," dodává Zahrádka.

V posledních měsících obrážejí živnostníky obchodní zástupci společností, které nabízejí služby spojené s dodávkou a údržbou systému elektronické pokladny. Například u patrně největšího poskytovatele těchto služeb, společnosti O2, stojí samotný přístroj šest tisíc korun. Za měsíční paušál zahrnující funkci a údržbu systému si operátor účtuje 499 korun. Vzhledem k množství provozoven se tedy jedná o zajímavý byznys.

„Bylo jich tu dost a postupně šli s cenou dolů," uvádí provozovatelka cukrárny na malém městě. Zeptali jsme se jí, jestli bude zdražovat. „Ano, ale my tu máme všechno hrozně levné, takže to už chtělo."

V novoborské kavárně Carlos café už pokladnu schopnou zapojení do EET mají. „Pořídil bych si to stejně, ono to dělá víc, než jen evidenci tržeb pro finanční úřad. Je to dobré na celkovou evidenci, vzdálený přístup a podobně. Také jsem chtěl vidět, jestli je při těch cenách jaké jsou vůbec reálné to utáhnout," říká provozovatel kavárny Karel Lohr. I on lehce zdraží, je to podle něj už potřeba. „Dvacet let tu obecně stojí všechno stejně. Pokud vyjedete za hranice, dáte za kávu tři, čtyři eura a nikdo to neřeší. Tady by vám lidé řekli, že jste se zbláznil," pokračuje Lohr. Podle něj by mohl celý systém fungovat, ale mělo by to tak být ze všech stran.

„Ne, že bych s tím úplně souhlasil, je to poměrně omezující, ale nevadí mi to. Pokud se celoplošně všechno zdraží, ekonomika by se tím mohla teoreticky nakopnout. Ovšem lidé by o ty procenta měli také vydělávat víc peněz, dodává Lohr s tím, že mnoho menších provozovatelů to zkrátka nepřežije a budou muset zavřít.

Na hraně

Mnoho drobných živnostníků se pustilo do podnikání kvůli nezávislosti. Nic od státu nechtějí, snad kromě toho, aby je nechal na pokoji. Počítají každou korunu, výše nákladů, které s sebou živnost nese, je často jen o málo nižší, než utržené finance.

„Musím živit rodinu, po zaplacení všech daní, energií nájmu a dalších nezbytných věcí je to na hraně. Teď přijde ještě toto. Já vůbec těmhle věcem nerozumím, nechci se učit s nějakým systémem a vidím akorát ty náklady, které mi to přinese. Zkusím to, a když to nepůjde, položím tu klíče na stůl a zavřu," říká Mustafa Gunnay, provozovatel kebabu v České Lípě.

Co bude dál

Prvního prosince to začne zmíněnými provozy, v březnu příštího roku se připojí maloobchody a velkoobchody, a rok na to ostatní živnostníci pracující s hotovostí, včetně oblíbených farmářských trhů.

„Principiálně je to nesmysl. Rozumím, že tu musí být nějaká kontrola, ale tohle cílí na chudé lidi a střední vrstvu, která je ráda, že žije. Mělo by se začít spíš od shora. Ta reklama, kterou pan Babiš pouští v televizi, je příšerná, akorát lidi mate a upevňuje třídní nenávist. Tady by stačilo, kdyby velkým firmám zvedli nepatrně daně a hned by bylo na silnice i pro chudáky důchodce," říká zarytý odpůrce EET a zároveň organizátor českolipských farmářských trhů Libor Uhlík.

Podle jeho slov se jedná o cílenou likvidaci drobných živnostníků na úkor velkých korporací ovládaných velkopodnikateli. „Ti lidé, kteří už jsou starší, mají problém pracovat i s mobilním telefonem. Navíc pokud paní na trhu prodá o pár věnečků navíc, určitě tím nikoho neokrade, koupí si třeba o deset deka mouky navíc, nebo si našetří na opravu prasklého výfuku v autě," pokračuje Uhlík a zároveň zmiňuje i další neblahý efekt nového systému. Udávání nepoctivců, na které ministerstvo připravilo speciální internetovou stránku. „Udávalo se za nacistů, udávalo se za komunistů, teď se bude udávat za Babiše," dodává Libor Uhlík.

Dánsko

Nakonec si dovolme malou odbočku. Proč například v technicky vyspělém Dánsku, jehož obyvatelé jsou poměrně dost daňově zatížení, obdobu EET zavrhli? Možnou odpověď přinesl ve své úvaze na stránkách Lidových novin renomovaný ekonom Pavel Kohout.

„Britský novinář Michael Booth uvádí v knize The Almost Nearly Perfect People (Téměř dokonalí lidé), že Dánové, včetně vlády a úřadů, široce tolerují černý trh a daňové úniky, zejména v oblasti daně z přidané hodnoty. V průzkumu se polovina Dánů přiznala, že v předchozím roce nejméně jednou něco koupila bez zaplacení DPH," píše Kohout

V knize citovaný ekonom Ove Kaj Pedersen z Copenhagen Business School to pokládá za normální jev:

„Mohli bychom se černého trhu zbavit velmi snadno, ale zničili bychom tím velkou část soukromého sektoru. Soukromé firmy poskytující služby mají typicky pět až sedm zaměstnanců. Potlačení černého trhu by je smetlo z povrchu zemského."