Lidé tu žili po staletí. Fungovaly zde živnosti, děti chodily do školy, dospělí pracovali na poli nebo v továrnách. Jednalo se o velice prostý a skromný život, přesto ve vesnicích probíhaly při mnoha příležitostech oslavy, při kterých byla cítit radost ze života. Vazby a tradice zpřetrhala druhá světová válka. Poslední němečtí obyvatelé místa opustili v roce 1946.

„Po válce se kvůli odsunu německých obyvatel a plošnému osídlení novými obyvateli zcela proměnila oblast Sudet. Zanikly mnohé domy i celé obce. Připomínat tuto dobu je velmi důležité, stejně jako vnímat důsledky odchodu původních obyvatel,“ uvedla krajská radní pro kulturu Květa Vinklátová.

Náhlovské muzeum v nové expozici představí fotografie bezmála 20 zaniklých obcí, listiny a předměty denní potřeby, které návštěvníky seznámí se všedním životem převážně těch, kteří se v Horních vsích živili zemědělstvím. Muzeum připomene i slavné osobnosti, které v těchto místech žily, například Willibalda Gattera, který se narodil v Kuřívodech a patří mezi významné automobilové konstruktéry, či Otto Habela, významného sochaře a sklářského designéra, původem z vesnice Proseč.

Otevření expozice, která vznikla v zrekonstruovaném podkroví muzea, bude součástí tradičních Oslav Horních vsí, které v Náhlově pořádá Spolek historie Mimoňska.

Jedenáctý ročník zahájí v 10 hodin mše v kapličce sv. Floriána. Návštěvníci budou moci nahlédnout do nové knihy o zaniklých vesnicích od Jaroslava Dvořáka a křtít se bude kalendář města Mimoň na rok 2020. „Po 83 letech dorazí a představí se nám krátkým programem pěvecký sbor Dobrovan z Dobrovic, který byl v roce 1936 v Náhlově na soustředění,“ informovala za Spolek historie Mimoňska Lenka Špačková. Nebude chybět tradiční guláš, klobásky a něco sladkého k pravé brazilské kávě. Otevření expozice proběhne o půl dvanácté.

O oživení zaniklých vsí se snaží i Geopark Ralsko, který v jedné z bývalých osad, Jablonečku, každoročně pořádá festival Proměny. Před časem pak vydal cykloprůvodce, který návštěvníky provede po všech místech, kde dnes zbyly jen ruiny staveb, ovocné stromy a místnosti tesané do skal.

PO OSADÁCH NA KOLE

Průvodce nabízí podrobný popis osmi tras. Jeho součástí jsou také dobové nákresy obcí, staré fotografie a přehledná mapa. Unikátní fotografie současného stavu spolu s dobovými nákresy obcí napomáhají návštěvníkovi určit místo, kde se nachází. Každý si sám může porovnat, jak vesnice vypadala dříve a jak vypadá dnes.

Ještě na konci 2. světové války čítalo Ralsko na dvacet vesnic a stejný počet samot, kde žilo asi 7 tisíc lidí. Po odsunu obyvatelstva zůstal kraj doslova prázdný a uzavřený okolnímu světu. Toho využila československá armáda, která zde v roce 1950 zřídila vojenský výcvikový prostor. Až do roku 1992 tu cvičili českoslovenští a později sovětští vojáci.

„Dvacet osad zcela zaniklo, budovy, včetně kostelů, posloužily jako cvičné cíle, nové stavby sloužily vojenským účelům, bylo zde i odpaliště raket s jadernou hlavicí. Od roku 1967 se navíc rozběhla i hlubinná a chemická těžba uranu,“ popsala autorka cykloprůvodce Renata Franclová.