Přítomní právníci z Čech i Slovenska se obdivovali staré budově soudu v Lípě, kterou předkové postavili za pouhé dva roky a jež stále slouží.

„Českolipsko je končina, která má se souzením a advokacií hodně společného, nabízí řadu zajímavých příběhů,“ přivítal hosty konference její charismatický moderátor Stanislav Balík, bývalý soudce Ústavního soudu ČR. I samotné místo rokování právníků – Villa Hrdlička z roku 1889, která stojí hned naproti soudu – patřila v minulosti advokátům.

„Dějinné analýzy jsou i pro dnešek nezbytné. Poslání advokacie je důležité zejména dnes, kdy sklouzáváme do jakéhosi třetího systému,“ uvedl předseda ČAK Vladimír Jirousek. „Mám radost, že tu nejsou jen starší kolegové, ale že tu vidím i sílu mladých,“ podotkl.

„Stále platí, chceš-li znát svoji budoucnost, musíš znát svoji minulost,“ připomněl advokát Petr Poledník, předseda Výboru pro historii advokacie ČAK.

Mimořádnou zásluhu, na přípravě a zorganizování tak prestižního setkání právníků má českolipská asistentka soudkyně Karolína Truhlářová, která sama připravila dvě přednášky, a to o vzniku a historii soudní budovy v České Lípě a také o podrobnostech soudního procesu s novinářem Jakubem Arbesem, který – jak si mnozí vzpomínali ze školních lavic – byl roku 1873 souzen a rok vězněn právě v České Lípě.

„Režim ho poslal do převážně německy mluvící Lípy záměrně, měl větší naději, že český novinář bude odsouzen. Arbes by se sem nedostal, kdyby nevykonával funkci odpovědného redaktora v Národních listech,“ vysvětlila právnička Truhlářová.

Přednášky v historických bodových

V sále Villy Hrdlička dále zazněl například popis výdělkových možností advokátů kolem roku 1900 nebo přiblížení advokacie a justice ve viktoriánské Anglii. Nenudilo ani téma o vilách advokátů z minulého století, přednáška o obhajobách před vojenskými soudy, pohled na advokacii v pražském Karlíně a Žižkově za první republiky, příběh jihočeského advokáta Otakara Kudrny nebo českolipského notáře Heinricha Giertha. Provokativní, ale pěkně zpracované téma „Sovětská advokacie – náš vzor“ nabídl východoslovenský advokát Rudolf Manik.

Předseda Okresního soudu v České Lípě Milan Vencl vzdal hold stavitelům soudní budovy, která dominuje dnešní Děčínské ulici. „Je v kontextu s dnešními stavbami, například krajského soudu, neskutečné, že za dva roky bylo vše hotovo. Stavba je funkční i hezká už přes 120 let,“ chválil Vencl. Zájemce pak provázel budovou soudu, kde pozornost upoutal velký „porotní“ sál. Ten patří k největším sálům v celé Lípě. Aktuálně je kvůli probíhající opravě bez vybavení, vyjma křišťálových lustrů. Úpravy z období socialismu už byly odstraněné. „Byl už zřídka využívaný, i když dvakrát jsem v něm soudil, když v procesu figurovaly desítky lidí,“ řekl Vencl. Podle něj byla podobná historická soudní síň i v Liberci, kde ji úplně zničili.

Majestátní a respekt vzbuzující palác tehdy krajského soudu včetně velké věznice postavila firma Josef Schneider z Mimoně podle plánů vídeňských architektů Moritze a Karla Hinträgrových. Po důkladné přípravě předalo město staveniště 22. září 1896 a 11. září 1898 už byla stavba hotová a začala i s přilehlou věznicí sloužit svému poslání. Z výšky nad hlavním vstupem dál vyhlíží sousoší Spravedlnosti, které objednatele přišlo na 5400 zlatých.