Ráno 21. srpna 1968 se všem, kteří ho prožili na vlastní kůži, vepsalo do paměti se všemi detaily. Ten den ovlivnil i pozdější formování Českolipska. Jeho obyvatelé se z rozhlasu dozvěděli, že zemi okupují vojska Varšavské smlouvy. Vojenské letiště v Hradčanech obsadily sovětské jednotky 21. srpna už v 1 hodinu ráno. A už ve 4 hodiny ráno došlo na Českolipsku k první tragédii. V Horní Polici se zřítil ruský tank z mostu přes Ploučnici.

„Zasekl se mu pravý pás, takže přestal být ovladatelný, prorazil kamenné zábradlí a zřítil se na loučku u školy na levém břehu Ploučnice. Na místě zahynuli tři nebo čtyři ruští vojáci, zprávy o obětech byly tehdy dost nejasné,“ popsal událost českolipský historik Ladislav Smejkal.

Průjezd náměstím okolo radnice.
Srpen 1968. Vzpomínky na strach po pětačtyřiceti letech

Tragického příběhu se následně ujala propaganda. Podle ní provokatéři přivedli na silnici skupinu žen a dětí. Nebylo už kdy tank zabrzdit. Tankisté nechali svůj tank sjet ze srázu, aby ženy a děti nepřejeli. „Ať byly detaily jakékoli, byly tu zmařeny životy a zničeny právě tak krutě jako životy našich obětí okupace,“ dodal Smejkal.

Bouřlivé debaty s okupanty

V samotné České Lípě vyvrcholil postup nepřátelských vojsk obsazením hlavního náměstí, kde na rohu s Gottwaldovou ulicí v budově dnešní banky sídlil okresní výbor Komunistické strany Československa.

Přestože nebylo příjemné chodit mezi hlavněmi kulometů, celá řada Českolipanů se tehdy pouštěla do někdy i bouřlivých diskusí se zde „zaparkovanými“ vojáky. Zejména českolipská mládež byla v tomto ohledu značně aktivní.

Českolipské náměstí v srpnu 1968
OBRAZEM: Srpen 1968 v ulicích České Lípy

„Stovky mladých lidí se přihlásily k bezplatnému dárcovství krve a studenti dobrovolně nastoupili k brigádnické sklizni chmele. Na protest proti okupaci několik mladých mužů svrhlo sochu rudoarmějce z pomníku na Gottwaldově třídě a vhodilo ji do Ploučnice,“ připomněla tehdejší události historička a spoluzakladatelka Vlastivědného spolku Českolipska Jana Blažková.

Ivane, běž domů!

Už během dne se projevila solidarita místních a ve městě se objevily první nápisy odsuzující vpád cizích armád na území republiky. Hesla jako „Ivane, běž domů, čeká tě Nataša“, „Lípa je hezká, když je jen česká“ či „Za Dubčeka, za Svobodu, okupantům ani vodu“ ozdobila fasády domů, ploty, okna, sloupy elektrického vedení a veřejného osvětlení a výkladní skříně.

Generální stávka

Na mimořádný XIV. sjezd KSČ v Praze konaný o den později dorazilo i jedenáct delegátů z Českolipska. Jeho účastníci vyhlásili na protest proti okupaci země hodinovou generální stávku a stávkující z České Lípy se shromáždili v pátek 23. srpna na Mírovém náměstí.

Politická reprezentace okresu vybízela obyvatele k národní jednotě, zachování klidu a podpoře vedoucího tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka a československého prezidenta Ludvíka Svobody. „Po jednání v Moskvě se v České Lípě usadila jednotka sovětská armády o velikosti 77 mužů,“ dodala Blažková.

Do 19. září 1968 musela československá armáda uvolnit kasárna v Mimoni, Stráži pod Ralskem, Hradčanech a Kuřívodech. Během října 1968 přijely do Ralska další kolony Rudé armády. U Jablonce u Mimoně vybudovali Sověti sklad jaderných hlavic. Okupace trvala přes 21 let.