Kliknutím zvětšíteDnes je škola široko daleko vyhlášenou vzdělávací institucí s 463 studenty, 36 pedagogy a vlastním moderním areálem pod kopcem Špičák. Kvůli žlutomodré fasádě jí žáci přezdívají „žlutá ponorka.“
Na malé oslavě, kterou ve škole uspořádali ke stoletému jubileu, proto zazněl i slavný song Beatles „Yellow Submarine“ v podání studentského souboru. Symbolicky ke sto letům škola vysadila lípu a přivítala několik učitelů v důchodu.
„Udržovat tradici je dobré a důležité, určitě o ni chceme pečovat i v dalším století,“ uvedla ředitelka školy Helena Paszeková. Podle ní se gymnázium už od června připravovalo na daleko větší oslavy, které však zhatila prudce se horšící epidemiologická situace. „Dohodli jsme se, že alespoň uděláme komorní setkání se zasazením pamětního stromu,“ řekla.
Učitelka Lenka Tulková přichystala velký žlutomodrý dort, který ochutnali hosté jako například bývalí ředitelé Bohumil Daniel a Stanislav May nebo učitelé Milan Holubec, Marie Andělová, Zdeněk Pokorný či Jaroslav Löffler. Současná ředitelka jim poděkovala i za kontinuitu v kvalitním vzdělávání. Také je informovala, že žáci si vedou ve srovnání s ostatními gymnazisty v ČR skvěle a dosahují nadprůměrných výsledků, zejména v didaktických testech z matematiky, anglického a českého jazyka. „K posledním vylepšením školy patří „tichá studovna“, fitko a nová chemická laboratoř,“ doplnila Paszeková.
V novostavbě v Žitavské ulici působí gymnázium od jara 1994. Předtím fungovalo od roku 1971 v budově dnešní Obchodní akademie na náměstí Osvobození. Ještě dříve ve škole v Mánesově ulici a po válce na Palackého náměstí.
K minulosti se vrátil ve svém vyprávění oblíbený učitel dějepisu Martin Aschenbrenner. Jak zmínil, ačkoli už před 1. světovou válkou byla přímo v České Lípě početná česká menšina, která chtěla zřídit alespoň obecnou školu, nedošlo k tomu pro silný odpor německy mluvících obyvatel. České školy začaly v pohraničí vznikat hned po 1. světové válce.
„Na potřebu zřídit zde také českou střední školu upozornil českolipský rodák Václav Ruth, ředitel českého státního reálného gymnázia v Litoměřicích, jak ministerstvo školství, tak zemského školního inspektora,“ řekl Aschenbrenner a doplnil, že Ruth argumentoval tím, že na Českolipsku žádná česká střední škola není, přitom jsou zde početné české menšiny, v České Lípě se sbíhá šest železničních tratí, a je tedy důležitým centrem. Ministerstvo nakonec zřídilo v Lípě české státní reformní reálné gymnázium od 1. září 1920.
„Azyl první třída gymnázia získala ve školní budově v dnešní Moskevské ulici, kde byla obecná škola. Její ředitel Emil Kleprlík uvolnil gymnáziu jednu třídu a kabinet ve druhém patře a dal mu k dispozici tělocvičnu a školní pomůcky,“ popsal Aschenbrenner. Počet tříd i vyučujících narůstal, ve školním roce 1923/1924 byly dvě třídy umístěny v Kounicově domě.
„Prostorové poměry školy byly naprosto nedostatečné. V listopadu 1924 se škola definitivně přestěhovala do Kounicova domu, jen tělocvičnu nadále užívala v budově obecné a občanské školy,“ sdělil k počátkům stoleté historie pedagog.
Podle českolipského historika Ladislava Smejkala lze tradici vnímat i mnohem delší, neboť v České Lípě se nacházelo středoškolské vzdělávací středisko už v podobě latinského gymnázia v augustiniánském klášteře od roku 1627. Díky latině poskytovalo univerzální evropské vzdělání. Na druhé straně, tak trochu bezděčně, potlačovalo vzdělání v národních jazycích, němčině a češtině. Změnilo se to až v 19. století, kdy vedle lépe časově dotované němčiny proniká na gymnázium úředně schválená výuka češtiny jako nepovinného předmětu.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
