Uvnitř chrámu byla během mše svaté doslova hlava na hlavě. Lidé obsadili i kůr a ochozy, ale obdivovali krásu a naslouchali i před kostelem. Atmosféru rozjasnily tóny unikátních varhan a hlasy pěvců. „Mnoho dobrého se tady podařilo udělat. Duchovní hodnota přesahuje to, co můžeme postřehnout,“ prohlásil ke zvelebení posvátného místa litoměřický biskup Jan Baxant, který usedl na zrestaurovaném křesle vévodkyně Anny Marie Karolíny z roku 1756.

Jak také řekl, hornopolický areál má neuvěřitelný spirituální náboj a přitahuje dodnes pozornost křesťanů. „V každém století se zde přestavovalo, rozšiřovalo, dostavovalo, opravovalo. Platilo tu, že je tady „práce jako na kostele“,“ poznamenal biskup, který sloužil mši mezi skvostně zrestaurovanými oltáři. A požehnal kostelu, oltáři a zvonům.

Požehnání vzácným varhanám se dvěma manuály a 17 rejstříky se ujal apoštolský nuncius, arcibiskup Charles D. Balvo. Ve 13 hodin se uskutečnil varhanní koncert v podání profesora AMU Jaroslava Tůmy.

Profesor AMU Jaroslav Tůma testuje zrestaurované varhany, před svým koncertem

Zdroj: Petr Pokorný

Odpoledne se na emporách a oratořích otevřela muzejní expozice o dějinách a duchovním významu tohoto poutního místa. V neděli dopoledne navázala poutní slavnost Navštívení Panny Marie. „Požehnáním obnoveného kostela sice končí první etapa prací, ale pokračujeme dál,“ řekl administrátor farnosti Stanislav Přibyl. Ten má i podle biskupa velikou zásluhu na restaurování kostela: „Obdivuji jeho odvahu a úsilí,“ chválil Přibyla Baxant.

Areál zůstane otevřen každý den. Další potřebné opravy mají pokračovat na jaře příštího roku obnovou ambitů. „Věříme, že koncem příštího roku se poutní místo zaskvěje v plné kráse,“ uzavřel páter Přibyl.

V první etapě oprav, uzavřené nynějším požehnáním, byl opraven kostel, zvonice, pět věžiček na ambitech a prostranství mezi jednotlivými částmi areálu. Kostel má obnovené krovy a nové střechy, nové fasády a zrestaurovaná okna a dveře. Byl obnoven barokní odvodňovací systém. Novotou září hlavní oltář a dva boční oltáře v hlavní lodi, kazatelna a baldachýn, pod nímž původně leželo tělo římské mučednice sv. Kristýny.

Varhany v akci

Zdroj: Petr Pokorný

V hlavní lodi svatostánku byla zrestaurována štuková výzdoba, barokní nástropní malby, obnovou prošly balustrády na kůru a emporách. Samozřejmostí je nová elektroinstalace, citlivé osvětlení, zabezpečovací, kamerový a protipožární systém. Ve zvonici byla opravena báň, obnovena fasáda a sochařská výzdoba Ondřeje Dubkeho. V patru zvonice se nachází zvonová stolice, na níž visí tři nové zvony od Petra Rudolfa Manouška. Byly odlity v roce 2019 v holandském Astenu a na počest investorky areálu nesou jména Marie, Anna a František. Největší zvon Marie váží 970 kg.

Zvony byly požehnány na závěr mše svaté a budou zvonit každý den v poledne díky elektrickému systému. O patro výše se nachází hodinový stroj z přelomu 18. a 19. století, který byl citlivě zrestaurován a doplněn o elektrické natahování a automatické seřizování podle rádiového signálu. „Kolem kostela je barokní štětová dlažba a nově ji dnes doplňuje nádherný travní koberec,“ vysvětlila manažerka projektu Jana Chadimová. Podobná dlažba byla zhotovena na prostranství mezi farou a zvonicí. Tento prostor, doplněný osmi lipami a doplněný lavičkami, zve k odpočinku.

První zmínka o kostele pochází z roku 1291. V roce 1523 byla na břehu Ploučnice nalezena soška Panny Marie. Dle tradujícího vyprávění ji zbožné ruce vytáhly z vody a darovaly zdejšímu kostelíku. Od této doby se mluví o poutním místě. Současnou podobu v barokním stylu získal při přestavbě na přelomu 17. a 18. století.

Velkou zásluhu na tom měli tehdejší majitelé panství Julius František Sasko-lauenburský a jeho dcera Anna Marie Františka Toskánská. Za dob své největší slávy sem každý rok mířily desítky tisíc poutníků. Za socialistické éry kostel chátral a krásu si zachovával díky práci a obětavosti farníků a především arciděkana Josefa Stejskala, který zde sloužil 60 let. V roce 2018 byl prohlášen národní kulturní památkou. Cílem nákladné opravy bylo vrátit památce původní krásu a více ji přiblížit široké veřejnosti.

Na rekonstrukci hornopolického areálu se podařilo v roce 2016 získat dotaci z evropských prostředků. Celková částka činila 121 499 727 korun. Rekonstrukci podpořil také Liberecký kraj: v roce 2019 to byl milion korun, o rok později milion a půl.