Pak už to šlo rychle. „Zeptal jsem se, jestli ve vlaku nesedí náhodou lékař. Neseděl. Naštěstí jsem měl z vojny ještě zdravotnickou průpravu, za což velmi vděčím armádnímu výcvikovému centru v Uherském Hradišti. Běžel jsem na místo a muži jsme podvázali škrtidlem nohy, aby nevykrvácel,“ popsal ve zkratce. Co má udělat, mu prý v hlavě naskakovalo skoro samo. „Někde to tam z výcviku zůstalo. Ale i tak jsem si říkal, že i kdybych to dělal chybně, nemůže to být horší než se o nic nepokusit a nechat toho člověka zemřít,“ uvedl poté, co v pondělí převzal ocenění z rukou ředitele Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (ZZS LK) Luďka Kramáře.

Medaile a pamětní listy předalo vedení krajské záchranky svým zaměstnancům, kolegům z IZS a zástupcům laické veřejnosti letos už podruhé. Ředitel Kramář tím ocenil jejich práci a zvláštní přínos pro záchrannou službu a obyvatele Libereckého kraje.

O životě rozhodují první vteřiny

„O životě člověka často rozhodují první vteřiny, kdy ještě na místě být nemůžeme a musíme se spolehnout na pomoc okolí. Byli bychom proto rádi, kdyby takových odvážných lidí přibývalo a jejich příběhy se staly inspirací pro ostatní,“ uvedl ředitel záchranky. Ta byla na místě vlakového neštěstí za několik minut. „Ocenil jsem, jak brzy se na tak odlehlé místo dostali. To bych chtěl vypíchnout. Záchranáři nepracují na jedničku, ale na jedničku s hvězdičkou,“ zdůraznil muž, který mladíka udržoval při životě až do jejich příjezdu.

Martin Prevužňák nebyl jediný oceněný zachránce laik. Vedení krajské záchranky vyzdvihlo i čin Barbory Kroftové, která svým pohotovým přístupem zachránila život staršího cyklisty, který zkolaboval na kole. „Všimla jsem si, že se tomu pánovi něco děje. Nevěděla jsem, jestli budu umět pomoct, ale zavolala jsem záchranku a ta mě pak skvěle naváděla, co je třeba udělat do jejich příjezdu,“ popsala mladá žena.

Kromě obou zmíněných ocenil ředitel krajské záchranky také některé její členy, kteří se o záchranu života lidí zasloužili i mimo službu. Zároveň tím poděkoval celému týmu. Týmu, který jak připomněl- v houkající sanitce přiváží naději. „Je to práce plná emocí, někdy zoufalství, někdy radost. Ale vždy je vysoce profesionální, protože právě na ní závisí naděje, kterou lidé do volání na linku 155 vkládají,“ uvedl Kramář.

Popsal také, jaký kolotoč se v ústředí záchranky roztočí poté, co někdo zmíněnou linku vytočí. „Volání díky technikům přijme operátor. Vyhodnotí získané informace a vyšle lékaře, záchranáře, sanitu nebo vrtulník. Všichni na místě udělají, co je v jejich silách. Bez ohledu na čas, počasí nebo vlastní problémy,“ podotkl.

Počet zásahů přitom strmě vzrůstá. Jen za minulý rok museli záchranáři vyjíždět k 61 419 případům. „Přibývá výjezdů k dopravním nehodám, k infarktům a podobně. Ta čísla jsou dost alarmující. Stoupá i počet telefonátů na tísňovou linku, jen loni jsme jich měli 250 tisíc,“ ilustroval ředitel na číslech. Sanitky záchranky vyjíždějí v Libereckém kraji z celkem 14 základen. Jeden výjezd stojí mezi třemi a čtyřmi a půl tisíci korun. Vybavené jsou nejmodernější technikou. U pacienta jsou tyhle malé nemocnice na kolech do 15 minut. Ještě před několika málo desítkami let tomu ale tak nebylo.

Sanitky mají lepší vybavení

„Vzpomínám si, když se v Liberci záchranka někdy kolem roku 1974 zakládala, vyrážely k pacientům obyčejné dvanáctsettrojky, vybavené jen tím nejzákladnějším. Byly to pionýrské doby, přesto se podařilo zachránit fůru životů,“ uvedl někdejší lékař liberecké nemocnice a dnešní náměstek hejtmana Přemysl Sobotka.

O defibrilátorech, kterými jsou dnes vybaveny nejen sanitky, ale například i obchodní centra, si tehdejší záchranáři mohli nechat jen zdát. „Stojí miliony, ale jeden lidský život se nedá vyčíslit penězi,“ dodal Sobotka.

Dobře to ví i Martin Prevužňák, který při záchraně lidského života nefiguroval poprvé. „Někdy zkraje 90. let jsem byl s kamarády na kulečníku, když tam zkolaboval člověk. Dělal jsem masáž srdce, ale byla to jen chvilka, protože lékařská služba byla v místě. Na podzim, na opuštěném místě mezi dvěma železničními zastávkami, mi ty minuty připadly nekonečné,“ svěřil se. „Pak už jsem sledoval jen jejich profesionální výkon. A byl jsem rád, že jsem mohl pomoci. Vlastně záchrance jen vracím, vděčím jí za život obou rodičů a jednoho ze svých dětí,“ dodal prostě a bez patosu.

Kdo získal ocenění?
Simona Garaiová a Radim Jelínek ze ZZS LK za záchranu dvou životů v době mimo službu.
Vendula Kolářová, Aleš Smetana, Helena Kleinerová, Kateřina Kněžourková a Petr Němec ze ZZS LK za mimořádné pracovní nasazení a osobní iniciativu pro zlepšení činnosti krajské záchranky
Krajské ředitelství Policie ČR za součinnost a spolupráci při projektu AED pro Liberecký kraj.
Barbora Kroftová za záchranu života cyklisty, který zkolaboval. Martin Prevužňák, který zachránil život muže, jehož přejel vlak.