Část z nich ale nejprve vystoupá na její vrchol ve svých dobových uniformách četníků, vojáků či finanční stráže První republiky. Setkali se zde i tuto sobotu. Vyslechli si rozhlasový záznam zprávy o vyhlášení mobilizace 23. září 1938 a stručnou rekapitulaci událostí na hraničním přechodu pod Luží, které se odehrály o den dříve, během přepadení zdejší celnice sudetoněmeckými fanatiky.

Účastníci shromáždění položili kytice k památníku, četli jména příslušníků Stráže obrany státu povražděných Henleinovci, zazněly čestné salvy, ale i autentický záznam československé hymny, hrané v rozhlase po oznámení, že Československo bylo v Mnichově donuceno postoupit nacistickému Německu pohraničí. „Akce proběhla za pěkného počasí, v hojné účasti a velmi důstojně,“ pochvaloval si předseda českolipské Jednoty Československé obce legionářské Břeněk Henke. 

O zřízení pietního místa se v roce 2003 postarala mladoboleslavská Jednota Československé obce legionářské, jejíž členové zde organizují zářijové srazy. Na výstavbě pomníku se spolupodílel i Klub vojenské historie Rota Nazdar a Klub vojenské historie Česká Lípa. 

„Tato naše setkání jsou vzpomínkou a vyjádřením úcty těm, kdo tu v roce 1938 bránili hranice Československé republiky. Ale také republiku samu a nutně i ideály, z nichž se zrodila. Ideály humanitní, ideály už opět akutně ohrožené. Chápu proto tato naše setkání čím dál více i jako symbolický závazek dle svých sil a možností tyto ideály hájit,“ prohlásil v sobotu Miroslav Hudec z České Lípy, který sem přijíždí od počátku a také v roce 2003 pomáhal budovat pomníček obráncům země. „Jezdil jsem tam na brigádu – z České Lípy na kole. Ta slavnost je pro většinu přítomných už tradicí. Vždycky, když se loučíme, slibujeme si, že za rok se tam znovu setkáme, když se dožijeme,“ komentoval Hudec s tím, že stále žijí někteří pamětníci, nebo jejich bezprostřední potomci, kterým o událostech podzimu 1938 vyprávěli rodiče. „Vyčítal bych si, kdybych vynechal,“ řekl a podotkl, že se doba od jejich prvních setkání zase změnila, ale nikoliv k lepšímu. 

Jak zmínil, opět jde o fantasmagorie, spiklenecké teorie, o paranoidní výklady příčin a souvislostí světových událostí, ať už je to pandemie nebo rychle postupující klimatické změny. „Jejich šiřitelé opět využívají frustrace části společnosti, pěstují v ní pocit ukřivděnosti, pocit, že jsou bezmocnou obětí a jako vždy se prohlašují za ochránce a osvoboditele těch údajně utlačovaných,“ řekl. A má obavy, že jsou schopni část společnosti strhnout a zfanatizovat stejně, jako se to stalo v nacistickém Německu ve třicátých létech. 

„Hrozící nebezpečí rychle vycítili bývalí vězni koncentračních táborů. Mezinárodní osvětimský výbor nedávno varoval před hnutími jako je například německé Querdenken, popírající světovou pandemii a vědomě šířící, cituji, „nenávist a násilí vyvolané pravicovým extrémismem a konspiračními teoriemi“,“ uvedl Hudec. 

Jednoduchý památník v Dolní Světlé připomíná událost z 22. září 1938, kdy němečtí teroristé přepadli a obsadili zdejší celní úřad. Příslušníci finanční stráže a Stráže obrany státu ještě ten den v noci asi po hodinové bitvě zdemolovanou celnici dobyli zpět. Bitva se zde obešla bez českých obětí na životech. Udrželi ji jen do 2. října, kdy stát na základě Mnichovské dohody přišel o pohraničí. Podle organizátora setkání Jaroslava Beneše z Mladé Boleslavi byl tento střet jen kapkou v moři nenávisti a násilí, které se tehdy přelévalo pohraničím a který nese i poselství nastupujícím generacím, že svoboda demokracie není věcí samozřejmou: „Za tyto ideály lidé dříve nasazovali své životy, věděli, že svoboda se dá lehce ztratit, ale pak se těžko získává zpět,“ zdůraznil Beneš. 

Podobně apeloval hejtman Martin Půta. „Nikdy si nesmíme zapomenout připomínat hrdinství několika set Čechoslováků, kteří v září 1938, tedy ještě v době míru, nasadili a často i položili svoje životy, aby bránili suverenitu a právní řád Československé republiky.“