Kliknutím zvětšíteZima pomyslně „klepe na dveře“, ale na nejvyšším vrcholu Lužických hor – na Luži je překvapivě rušno. Na rozdíl od řady turistických středisek na Českolipsku, která už téměř osiřela se i za chladného počasí hora Luž těší velkému zájmu turistů. Kamenitý terén zdolávají pěšky, na kole, i se psy. Staří i mladé páry s malými dětmi. Češi stejně jako sousedé ze Saska.
„Myslel jsem si, že jsem k výletu vybral klidnější lokalitu.Ty zástupy lidí a úplně obsazenou restauraci jsem nečekal. Ale nelituji, zdejší vzduch a výhled byl každopádně báječný,“ říká na parkovišti v osadě Myslivny, po návratu z hory Vladimír Bedrník z Prahy a odjíždí zkusit poobědvat v nedalekých Mařenicích.
Přestože na vrcholu, který protíná státní hranice, není stále žádná chata, proudí na ni davy. Nejvíce o víkendech nebo jako včera, kdy v Německu byl státní svátek. V oblasti ale lze navštívit i místa, kde si turisté mohou vychutnat klid a samotu.
„Luž patří stále k vyhledávaným místům Lužických hor a určitě tomu nahrává i dobrá dostupnost, relativně nenáročná trasa na vrchol zvláště z německé strany a pěkný výhled do daleka,“ potvrzuje Jana Nastoupilová ze Svazku obcí Novoborska. Při svých výletech na Luž nejraději volí cestu nahoru z české strany a dolů se vrací po značené cestě směrem k Waltersdorfu. „Na hraničním přechodu u chaty Rübezahlbaude zajdu ještě k mokřadům na Brazilce a vracím se po červené zpátky k chatě Luž,“ doporučuje Nastoupilová. Jak dodává, v této lokalitě by v budoucnu měla česká strana otevřít návštěvnické centrum ochrany přírody. Naopak Němci plánují na Luži postavit rozhlednu. Na české straně je pod Luží k dispozici velké parkoviště, několik ubytovacích kapacit a možnost občerstvení.
Podle Tomáše Kouby, současného nájemce Chaty Luž, odkud vede cesta na horu je mezi turisty, kteří sem zavítají zhruba polovina Němců. Ti pěší turistiku milují a podle hostinského sem asi nikdy nepřestanou chodit. „Nejoblíbenější u nich jsou hotová jídla guláš, kachna, nebo plněné knedlíky s uzeným. Velké oblibě se také těší ovocné knedlíky, marinovaná žebra a dokonce šišky s mákem a máslem,“ vypočítává nájemce chaty Tomáš. „Nesmím zapomenout u mladé generace na prokletý smažený sýr,“ podotýká. Podle něj by turistickou sezónu mohl prodloužit dobrý zimní servis a samozřejmě fungující lyžařské vleky.
„Mrzí nás, že na české straně byl ukončen provoz lyžařského areálu, což by celé lokalitě prospělo z hlediska rozvoje turismu,“ uvádí Marie Kárová, ředitelka turistické destinace Lužické a Žitavské hory. I přes tento fakt, je názoru, že hora Luž a její okolí je skvělým tipem, cílem pro všechna roční období. „Každý tady máme tu "svou" trasu. Po cestě se najdou pěkné cíle, nejen tedy samotná Luž,“ říká Kárová. V zimním období jsou alespoň udržované běžecké stopy a pod Luží končí Lužická magistrála, oblíbená mezi německými turisty. „Na německé straně jsou v provozu vleky, zázemí pro zimní sporty,“ upřesňuje Marie Kárová.
Výstup na Luž je součástí mezinárodní dálkové trasy a zároveň i označené Hřebenovky, což je historická dálková trasa - původně Kammweg, která vedla od Háje u Aše až do Jeseníků.
Východiskem výletů po hraničním hřebeni hor nebo na vrchol hory Luž je malá rekreační osada Myslivny. Leží na jihovýchodním úpatí Luže asi kilometr severně od Horní Světlé. Původně se jmenovala Jägerdörfel. Na konci 19. století se stala letoviskem s horským hostincem. Samotná hora Luž je nejvyšší vrchol Lužických hor v nadmořské výšce 793 metrů, s vynikajícím kruhovým rozhledem.
Vrchol zdolali například rakouský císař Ferdinand Dobrotivý, saský král Bedřich August nebo spisovatel J. K. Tyl. Od roku 1823 tam stála dřevěná hospoda, ta byla nejprve vyhlášeným cílem pašeráků a pytláků. Po roce 1848 ale už hostinec začal sloužit rozmáhající se turistice. Pozdější výstavná horská chata, která na Luži vyrostla roku 1879, se nalézala na území dvou států. Měla dokonce dvě popisná čísla, dvě poštovní schránky a hostinec přijímal rakouské i německé peníze. V roce 1946 však vyhořela a dosud se lidé z jejích ruin rozhlíží do okolí.
38
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
