Mimoň od té doby přišla o své přirozené centrum, identitu a téma náměstí je pro místní stále citlivé. Jak náměstí obnovit, jak oživit jádro města, jak probudit přilehlé ulice a zapojit do života města i řeku Ploučnici a park, teď popisovali na mimoňské radnici studenti z Technické univerzity v Liberci.

„Bylo by milé, kdybychom už konečně náměstí měli. Město bez náměstí je divné,“ uvedl rodák a místní historik Jiří Šťastný. Je pro, aby v budoucnu zůstal zachovaný výhled na kopec Ralsko. „Jsem realista. Co tady bylo, to už nikdy nikdo nepostaví, i když to bylo asi nejlepší, co mohlo být a co se vyvinulo relativně přirozenou cestou,“ mínil Šťastný. Dnes se nebrání myšlence, že uprostřed města vyroste něco nového. Jak zdůraznil, novostavby by ale neměly překračovat uliční ani výškovou čáru.

Studenti a začínající architekti se v rámci svých prací zabývali „srdcem“ města, které je dnes poznamenané především osobní a tranzitní dopravou. Navrhli novou podobu náměstí ČSA nebo zástavbu podél ulice Malé, především pro bydlení, i když do prostor bývalé truhlářské fabriky umístili i restaurace, vyhlídku na komínu či pódium přes obnovený náhon. Nebo přístaviště pro vodáky a nové mostky. Nábřeží řeky by se mohlo stát součástí náměstí.

„Mimoň je kouzelná, ač se to nezdá,“ řekla studentka architektury Markéta Červinková. K oživení středu města je podle ní nutné nabídnout lidem služby a důvod k návštěvě. „Snažíme se celou zónu změnit z dopravní tepny na příjemné pobytové prostředí. Detailně jsme se každým domem nezabývali, je to vize. Novostavby ale nebudou žádné krabice,“ sdělila Červinková.

Dávný moment odstřelu zámku byl pro dalšího z architektů Jakuba Dvořáka impulsem, aby se ve svém diplomním projektu zabýval právě náměstím. V místech zámku navrhuje postavit knihovnu spojenou se ZUŠ a v místech bývalé radnice znovu radnici i další stavby obytných domů.

Další z přítomných patriotů a rodáků Osvald Hons studentům připomněl, aby pamatovali na fakt, že je v lokalitě ohromné množství sklepů a také že celá Mimoň stojí na vodě. „Studentské projekty jsou inspirací, i když si vybereme asi jen části. Přestože jsou hezké, jsou také finančně náročné,“ poznamenal starosta města Petr Král.

Jak potvrdil, v plánech už není silniční průtah podél Ploučnice, který občané odmítli. A probíhá změna územního plánu města, která by nejdéle do roka měla být předložena zastupitelstvu. „Zároveň s tím jde nyní rozpočtová změna na projektovou dokumentaci ke stavebnímu řízení a uvidíme, zda ji zastupitelé schválí,“ doplnil starosta Král. Poznamenanou část města plánuje proměnit v odpočinkovou a pěší zónu, zároveň však obohacenou i o domy, kde budou lidé žít.

„Naše spolupráce s Technickou univerzitou Liberec přišla včas. Pohled nezatíženýma očima, který vrátí do hry náměstí, je pro nás důležitý a pomůže nám také při sestavování dlouhodobého plánu investic,“ konstatovala tajemnice úřadu Bronislava Tvrzníková. Studenti své práce zpracovali pod vedením akademického architekta Jana Hendrycha.

BOMBY A ODSUN

Město zažilo několik pohrom. V roce 1806 zničující požár, v roce 1945 bombardování a odsun většiny německy mluvících občanů. Barbarským činem bylo v roce 1985 zbourání zámku rodu Hartigů a části Husovy ulice. Od invaze v srpnu 1968 se v Mimoni usídlila sovětská posádka a v oblasti sousedního Ralska zabrala rozsáhlý výcvikový prostor a letiště. Aktuálně stojí ve městě 1167 domů a v nich žije 6470 obyvatel.