„Pestré květy vhodně doplnily interiéry z druhého rokoka. Mimořádné také je, že během výstavy jiřin zde neprovádíme a hosté si je mohou užít trochu jinak, v klidu, bez průvodce a jak dlouho chtějí,“ řekl kastelán Petr Weiss.

Jak uvedl, první výstavy jiřin se zde uskutečnily před kaplí a v kapli. Nyní zájemcům o tuto oblíbenou podzimní květinu otevřeli jeden ze dvou prohlídkových zámeckých okruhů. Tato trasa mapuje období, kdy zámek vlastnil předposlední majitel, císař František Josef I. Prohlídka interiérů s původní výzdobou a zařízením podává představu o pobytech nejen tohoto monarchy, ale také dalších Habsburků, kteří do Zákup jezdívali.

S nevšední výstavou květin, které zbožňoval a v Zákupech i pěstoval císař Ferdinand I. Dobrotivý, opět spojili organizátoři symbolické pokřtění jedné z nových odrůd. Letošní křest narušil řadu, kdy květy dostávaly jména slavných monarchů, protože nese jméno „Zákupy“. Tuto novinku z kategorie dekoračních odrůd s mohutným, bohatým květem tmavě fialové barvy vypěstoval biolog Jiří Kaňka z Mělnicka.

„Používá nejen metodu křížení, ale i ozařování. Jeho odrůdy slaví úspěch také daleko za hranicemi a na zdejších výstavách jsme už některé z nich křtili,“ gratuloval Kaňkovi přední český pěstitel a duchovní otec výstav na zámku Jan Dvořák z Raspenavy. Přiznal, že se obává o budoucnost „svého“ oboru i spolku, který byl v Čechách založen už v roce 1926, neboť staří pěstitelé odcházejí a noví se neobjevují.

„Kdysi jsme se ženou sázeli až 2 500 jiřin, teď už jen 150, kolegové to mají podobně,“ srovnal Dvořák. Jak zmínil, do Evropy se jiřiny dostaly z pralesů Jižní Ameriky v 18. století. „Velice se lišily od našich zahradních jiřinek,“ podotkl. I přes úbytek šlechtitelů a pěstitelů se rostliny těší stále velké oblibě veřejnosti a pěstují se jak na malých zahrádkách, tak i ve veřejných sadech a parcích. Kvetou od konce července až do prvních mrazů.

Podle Dvořáka se jiřiny snadno množí, ale mají velkého nepřítele – virózy, které přenášejí mšice. „Jiřiny jsou velmi rozmanité, klidně mohou mít jen 30 centimetrů nebo i dva a půl metru výšky,“ řekl pěstitel. Jiřiny prý mají jen několik malých nevýhod, jinak samé výhody. „Nevýhody jsou, že nevoní, že nejsou mrazuvzdorné, čili se musí každý rok vyndat ze země, a že nemají modrou barvu,“ uvedl Dvořák. „Vloni jsme uvažovali i nad jménem Republika, ale právě fakt, že u jiřin nedokážeme vytvořit modrou, jsme od toho ustoupili,“ doplnil.

Výjimečné zpestření návštěvy bývalé císařské rezidence v Zákupech se konalo už popáté a jiřiny se sem dostaly díky zájmu kastelána Weisse, který pro věc získal členy Národní jiřinkářské společnosti DAGLA. Inspiroval ho asi nejznámější majitel zámku, císař a poslední korunovaný český král Ferdinand I. Dobrotivý, který měl velké znalosti v botanice. „Ferdinand i jeho otec, císař František I., se vyučili zahradníky a rádi i v zahradách a sklenících pracovali,“ připomněl kastelán.

Hezkou tradici zatím narušilo jen loňské sucho, kdy účast kvůli neúrodě pěstitelé odvolali. „Dokonce mně vyschla studna, ale o své jiřinky jsem se musel postarat. Kvůli nezbytnému zalévání jsem pak říkal, že ty loňské jsou hodně drahé,“ zavzpomínal na krizi Jiří Kaňka.