„Skoro 300 let starý dům je potřeba opravit celý, nejen vybudovat naplánované sociální byty nebo vylepšit společenský sál a vybílit zdi. Musíme s budovou pracovat jako s celkem, s jednolitým propojeným organismem,“ vysvětlil zpoždění starosta obce Jiří Löffelmann. Kvůli rozsáhlejším stavebním zásahům se tak otevření dříve vyhlášeného hostince odkládá. „Nemáme jinou možnost, ale na druhou stranu to budeme mít na dalších 200 let hotové,“ poznamenal s nadsázkou starosta. „Můj optimistický pohled je, že do letních prázdnin  hospodu zprovozníme,“ slíbil.

Na výzvu obce k pronájmu restaurace se ozvalo pět zájemců a s jedním z nich se radní dohodli na spolupráci. „Máme zájem podnik oživit, změnit vzhled a zajistit garantovaný režim. K tomu je nezbytné změnit dispozice lokálu a kuchyně tak, aby měly parametry moderní doby, a zejména předělat sociální zařízení,“ tvrdil starosta obce. „Plesy v sále jsou základ, ale chtěli bychom tam dostat i více jiných akcí,“ dodal.

Obec už déle připravovala projekty na rekonstrukci této zajímavé historické budovy, plánovala novou střechu, zateplení a zřízení několika sociálních bytů v podkroví. „Vymyslel jsem si dvě akce nahoře a původně si říkal, že přízemí počká. Ale nepočká, “ přiznal starosta, že obnovu této části domu není možné odložit na později.

K tomuto závěru starosta dospěl až ve chvíli, kdy dosavadní nájemce vyklidil v přízemí celou restauraci. „Když jsem viděl prostor vyklizený, uvědomil jsem si, že není možné jeho rekonstrukci vynechat. Kdybychom se k němu vraceli později bylo by to komplikovanější i dražší. Ten dům je jeden organismus,“ řekl Löffelmann. Dělníci se tak vrhli i do totální přestavby spodních částí, kde dělají hydroizolace, „podříznutí“ zdí, nové podlahy, ležatou kanalizaci a většinu rozvodů elektřiny a vody. Během února se tak musí z přízemí domu vystěhovat se svým řeznictvím i zbývající nájemce Jaroslav Pechek, který zde prodává maso a uzeniny dvacet let. „V projektu se s řeznictvím dál počítá, ale nyní se kvůli přestavbě stěhuji do provizoria na obecním úřadě,“ potvrdil Pechek.

Starý dům podle něj skrývá plno potíží. „Vidím, že firma tady pracuje dobře, snaží se zvládat termíny, ale často, když někam hrábnou, se jim vyvrbí nějaký nový zádrhel,“ poukázal řezník Pechek. „Hospoda momentálně lidem velmi chybí, ale myslím, že až bude rekonstrukce hotová, tak se posuneme na vyšší úroveň a čeká nás lepší prostředí. Tak to teď musíme vydržet,“ podotkl Jaroslav Pechek.

V táhlé vesnici s více než 1500 obyvateli, která je dnes bez hostince či restaurace, přitom ještě mezi světovými válkami fungovaly čtyři velké hostince a několik malých pohostinství. „Většinou byly ještě spojené s nějakou živností. V různých obdobích jich bylo i kolem dvacítky,“ přiblížil znalec místní historie Miroslav Hammer.

Dříve to více žilo

Třeba U Slunce se kdysi jen netancovalo, ale lidé sem mířili rovněž za trhy nebo výstavami květin. „Obec mnohem víc žila, vznikla spousta spolků a všechny potřebovaly mít nějaké místo, kde by se scházely. Také tu byla vyhlášená kapela, proto se u některých hospod i často tancovalo,“ popsal Hammer. Tři hospody ve vsi prý byly ještě na počátku socialistické éry. Podle Hammera malé i velké hospody pomáhaly ke sblížení mezi lidmi. „Lidé se spolu více stýkali, seděli spolu na každém rohu, vyměňovali si názory. Teď se v podstatě leckde ani neznají se sousedy, a to je nejhorší,“ konstatoval.