Na dobové přístroje připomínající slavné československé družice Magion i na současnou práci vědců z Ústavu fyziky a atmosféry Akademie Věd ČR (UFA) mohli zájemci nahlédnout během poutavé prohlídky observatoře v Panské Vsi u Dubé. Historie vesmírného bádání se v Panské Vsi začala psát na začátku padesátých let minulého století. Zdejší nadšenec a radioamatér Miroslav Jiskra zde na svých přístrojích začal s výzkumem ionosféry.

Ideální poloha

Místo na kopci, na relativní samotě bez silných zdrojů rušení, se zalíbilo i dalším vědcům a už o tři roky později vzniká v Jiskrově roubence detašované pracoviště Geofyzikálního ústavu Československé akademie věd.

Českolipský deník.
Krátké zprávy z Českolipska

„Když porovnáváte signály zachycené tehdy s těmi dnešními, je slyšet obrovský rozdíl. Dříve jsme chytali jen tento libozvučný přírodní šum, v dnešní době mobilních vysílačů a dalších umělých zdrojů už to zní úplně jinak,“ poukazuje vedoucí observatoře Jiří Šimůnek u historické ukázky zvukových dat z vesmíru, která by se mohla klidně uplatnit jako doprovod ke sci-fi filmu.

Nejslavnější kapitolou vědeckého pracoviště je řízení československých a posléze českých družic Magion 1 až 5 v letech 1987 až 2002. „Hodně z toho jsme si museli vyrobit,“ vzpomíná František Hruška z UFA na začátky výzkumu.

Vlakové nádraží v České Lípě.
Nádraží za miliardu potřebuje další nutné úpravy

Některé paraboly k zachytávání signálů z kosmu vznikly například z vojenských radarů a dodnes na louce okolo dvou přízemních budov observatoře naleznete plno zářných potvrzení rčení o zlatých českých ručičkách. „Točí se to pomocí motoru z výtahu,“ směje se Hruška v malé místnosti u jedné z parabol.

Erupce na slunci

Syn Františka Hrušky Jakub šel v otcových šlépějích. Během exkurze seděl u jednoho z počítačů a sledoval grafy. „To jsou data ze systému družic Cluster Evropské vesmírné agentury,“ ukazuje na barevné křivky.

Celkem čtyři družice jsou v různých polohách od Slunce a mohou ho tak sledovat prostorově. „Když přijde erupce, je hezky vidět dovnitř,“ podotýká mladý vědec. Sluneční erupce doprovázejí vychrlené proudy mikročástic ohromné rychlosti, které doslova prošpikují cokoliv jim stojí v cestě. Mohou být nebezpečné jak pro astronauty na oběžné dráze, tak pro kritické přístroje na zemi.

Deník nám fandí
DENÍK NÁM FANDÍ: Nový seriál představuje sportovní týmy z regionu

„Díky těmto měřením přijde varování včas. Astronauti na ISS se tak mohou schovat do speciálně uzpůsobeného modulu, v případě opravdu velké erupce existuje nouzový scénář, při kterém se dočasně vypnou například velké trafostanice na energetických uzlech,“ dodává Jakub Hruška.