První příležitost vyzkoušet si vlastníma rukama některé tradiční řemeslné postupy dostali úředníci, kteří dohlížejí na opravy památek. Praktický seminář Obnova historických fasád pro ně uspořádal Národní památkový ústav (NPÚ) a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v Chlumu na Českolipsku. Předtím zde školili jen řemeslníky či majitele památek.

„Když už o problematice rozhodují, tak je dobré, aby měli i nějaké praktické povědomí a zkušenost,“ uvedla organizátorka semináře Jana Tichá z NPÚ. Pilotní akce se rozhodlo zúčastnit 16 úředníků s „kulatým razítkem“ z městských či krajských úřadů. Podle Tiché je zvláštní náhoda, že tentokrát nepřijel jediný chlap. „Kromě lektorů jsou tu jen samé ženy. Ženy jsou prostě aktivnější. Nebo už muži všechno umí,“ řekla Tichá. Jak přiznala, kvalitních řemeslnických mistrů je všeobecný nedostatek, což rekonstrukce památek komplikuje.

Účastníci workshopu pracovali po tři dny ve čtyřech skupinách, kde střídavě zkoušeli omítání zdiva vápennou maltou, obnovu štukových prvků na fasádě, výrobu štukových odlitků pod vedením restaurátora nebo tesání architektonických článků z pískovce pod vedením kameníka. „Mají mimořádné pracovní nasazení, navíc jsou velice pečlivé,“ hodnotil své svěřenkyně na usedlosti v Chlumu památkář Filip Trunečka.

Zkusit na vlastní kůži

Původně chmelařská usedlost z 19. století byla těžce poznamenána vývojem po 2. světové válce a ještě před několika lety jí hrozila demolice. Nyní má nového majitele a prochází památkovou obnovou. „Sešlo se nás tady pár úřednic, které jsme si chtěly zkusit věci, o nichž rozhodujeme, zda je to tak snadné udělat,“ potvrdila Libuše Krausová s českolipského úřadu. O usedlosti, na které staré techniky zkouší, ví dost, protože spadá do její kompetence. „Majitel má ambiciózní plán, chce zvládnout obnovu své kulturní památky do deseti let,“ podotkla Krausová.

Hostitel a majitel stále neobyvatelného statku se středověkými základy Ondřej Suchánek si spolupráci i kurs s památkáři pochvaluje. „Je to o důvěrnějším poznání řemesla, o sáhnutí si na vápno, o opravě fasády bez cementu, bez silikátů. Nové technologie zde nenajdete,“ ujistil Suchánek. Z novodobých vymožeností využívají jen kovové lešení, cirkulárku nebo jeřáb, kterým zvedají trámy. Jak vzpomínal, venkovská památka byla v dezolátním stavu a dlouhá léta na prodej. Nikdo ji nechtěl. Rozhodl se ji uvést do původního stavu. Jelikož sám se živil v jiném oboru, chtěl získat informace a zkušenosti, které neměl, aby statek mohl zachránit. Začal jezdit na vzdělávací akce památkářů, předchozí dva roky už je i hostí ve svém areálu. Bez jeho aktivity a vize by chmelařská usedlost byla odsouzena k jistému zániku.

„Konkrétní záležitosti s památkáři diskutuji, to je ideální cesta, vždy je to o domluvě. Nechám si i poradit, mám vizi, ale konzultuji to s nimi a dojdeme k nějakému konsensu, funguje to,“ sdělil Suchánek.

Podle Kateřiny Samojské, která má v NPÚ v kompetenci vzdělávací projekty, byl seminář prvním výstupem projektu Metody zpřístupněného památkového fondu pro celoživotní vzdělávání, zaměřeného na vzdělávání v oblasti památkové péče. „Naší cílovou skupinou jsou vedle úředníků rovněž řemeslníci, senioři i děti,“ uvedla Samojská.

Národní památkový ústav patří k nejvýznamnějším paměťovým institucím v České republice a je zároveň největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů týkajících se státní památkové péče. Pro výkon odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Spravuje více než sto nemovitých památek v majetku státu, z nichž většina je přístupná veřejnosti.