Kliknutím zvětšíteZ libereckého lomu v Ruprechticích odvážejí náklaďáky tuny a tuny kamene. Jen jednou za čas se ale stane zázrak, aby se tu ze stěny vyloupl kvádr o hmotnosti 73 tun. Monolit bez jediného kazu, který má ambici stát se uměleckým dílem.
Lana obrovského jeřábu se pomalu spouštějí na dno lomu. Několik mužů provléká ocelová lana pod masou kamene. Z výšky vypadají nepatrně. Mistrná souhra rukou a pak už jeřáb pozvolna zvedá mnohatunový blok žuly, opisuje s ním zhruba 30metrovou dráhu a pokládá ho na okraj lomu. Operace trvá sotva deset minut. Její příprava mnoho hodin. Jen přeprava těžkotonážního jeřábu o nosnosti 550 tun z Prahy do Liberce trvala 12 hodin.
SLOŽITÁ PŘEPRAVA
„Tak obrovský jeřáb se nedá přepravovat vcelku. Nejprve se musí rozložit a po částech transportovat,“ vysvětluje Jana Mužíková, vedoucí liberecké pobočky firmy Hanyš, která se specializuje na zvedací techniku. Tuhle štíhlou blondýnu byste si spíš představili na přehlídkovém molu než jako člověka, který šéfuje přepravě těžkotonážních nákladů. V jedné ruce telefon, v druhé vysílačku.
Každý krok se musí pečlivě koordinovat. Jeřáb, který si s obřím blokem pohrává s lehkostí dětské hračky, je druhý největší v Čechách. Jen rameno je dlouhé 28 metrů a převážet ho musí několik náprav.
Kolonu, která se k přepravě obřího kvádru z hlubiny lomu na jeho povrch vydala na stokilometrovou trasu, tvořilo osm kamionů. „Jen samotná ramena se musela složit na pět náprav. Na dalších se převáželo 160tunové protizávaží,“ doplňuje technik Michal Smetana. Uvnitř lomu se pak jeřáb musel znovu poskládat. Těžkotonážní „balet“ řídí z kabiny Josef Stratil. Právě tenhle člověk jen před pár měsíci přemisťoval před jeho rekonstrukcí slavný viadukt v pražském Karlíně. „Kámen jsem ale ještě nezvedal, tohle je moje premiéra,“ říká skromně, když je hotovo.
Celou operaci si fotí a točí na video zaměstnanci lomu. „Aby ne. Něco podobného se tu neděje každý den. Takhle obrovské ložisko se najde tak jednou za 20 let,“ vysvětluje Jana Horbová, ředitelka společnosti Ligranit, které lom patří.
Z jeho jižní části zvané Lednice ho vydoloval mistr lamač Vojtěch Mai. Když je kvádr na zemi, běhá kolem něj s pýchou prvorodičky. Jak by také ne. Ze skály ho dostal vlastníma rukama. Jen s pomocí odstřelu jedné stěny a 274 metrů vrtů. Pak už přišly na řadu pérové klíny a šestikilová palice zvaná švihačka. „S ní se pomalu přitlouká klín po klínu, protože hornina je křehká,“ vysvětluje Mai. „Je to stejné jako před sto, dvěma sty nebo tisíci lety, to se nemění,“ dodává se stavovskou hrdostí. Na oddělení bloku pracoval osm dní. Teprve pak skála vydala masiv, který vypadá, jako by vyjel z výrobní linky. Tak je pravidelný.
PŘÍBĚH 20. STOLETÍ
Historie ruprechtického lomu se začala psát před 140 lety. A jeho zásoby nejsou bezedné. „Hodně nám vybrala akce Stalin v 50. letech,“ připomíná Mai. Tehdy z libereckého lomu putovaly na Letnou desítky a desítky kubíků té nejkvalitnější žuly. „Ta pak bohužel přišla zcela vniveč, ale to už je jiný příběh,“ dodává mistr lamač.
Celému procesu netrpělivě přihlíží akademický sochař Jaroslav Róna. S ruprechtickým lomem spolupracuje už dlouhá léta, a když se o unikátním bloku ukrytém ve skále dozvěděl, nezaváhal a mnohatunový kolos si objednal. Zobrazit do něj chce právě 20. století s celou jeho tragikou.
Než ale kvádr definitivně opustí lom a vydá se do sochařova ateliéru v Horních Počernicích, pustí se do něj kameníci, kteří jej nejprve nahrubo opracují. Teprve pak přijde ke slovu jemná práce podle návrhu.
38
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
