S nadsázkou lze říct, že z nevelké obce Kravaře na Českolipsku bylo ve středu večer na dvě hodiny centrum velké politiky a stěžejních problémů světa. Na besedu s občany sem přijel charismatický vysloužilý armádní generál Petr Pavel. Otázky od zhruba tří desítek účastníků nepadaly překvapivě ani tak na osobní život, zážitky z bohaté vojenské kariéry, jako na nejzávažnější geopolitické problémy. Na Afghánistán, na Čínu, na hrozby pro naši zem, nebo na vyzbrojování české armády či spolupráci s Izraelem. Při jeho kultivovaném a věcném vyprávění ani nedutali. I když některým z posluchačů přeci jen bylo líto, že Petr Pavel nepřišel v generálské uniformě. 

„Asi bych se měl trochu stydět, ale za ty tři roky, co jsem z armády, jsem v té uniformě nikde nebyl. Považuji to za uzavřenou kapitolu a připadne mi to nepatřičné, protože uniforma patří k vojákům, kteří slouží a ti, co už neslouží by ji asi nosit neměli. Ale možná si ji nyní na státní svátek vezmu,“ řekl Pavel. Starší žena z publika ale nahlas oponovala: „Když mu ta uniforma sluší, tak by jí měl mít!“ Podle Petra Pavla by uniforma ve veřejné funkci mohla naopak vyvolávat negativní emoce. „Nechceme být zemí, která má vojáky aktivně zasahující do politiky, takže i ti bývalí by tohle měli respektovat a raději si brát oblek než uniformu,“ uvedl bývalý velitel českých speciálních sil, náčelník generálního štábu Armády ČR (2012 až 2015) a předseda vojenského výboru NATO (2015 až 2018) tedy nejvyšší vojenský představitel aliance. 

Generál Petr Pavel navštívil sklárnu Lasvit - Ajeto v Lindavě.
FOTO: Umí krásné věci a mají vizi, velebil generál Petr Pavel českolipské skláře

Po návratu z působení v NATO odešel do civilu. Během první koronavirové vlny epidemie založil sbírku a iniciativu Spolu silnější, která pomáhala lidem v první linii. A zajímá se o lepší zvládání hrozeb jako je pandemie, ale i dalších podob krizí, které podle něj nepochybně po čase opět přijdou. V tom duchu dostal dotaz od Josefa Malého, zda se bojí více Rusů jak Talibanu. Generál přítomným vysvětloval, jak je nutné určit parametry bezpečnostních hrozeb a úhly pohledu na ně. „Třeba Rusko s jadernými zbraněmi je pro nás menší hrozbou než mezinárodní terorismus a nestabilita na Blízkém východě, která se k nám může promítnout velice rychle.“ Rusko je ve vztahu k nám přesto závažnou hrozbou, protože nás stále považuje za zemi ve sféře svého vlivu: „A nijak se tím netají, dávají to jasně najevo, i když to neznamená, že by na hranici hrozili tankovou divizí. Používá už jiné zbraně, jako je energetika, informace v podobě dezinformačních kampaní, my to nazýváme hybridní válkou,“ mínil Pavel. Rusové se ty, které považují za protivníky, snaží oslabit vnitřně. „Zjistili, že demokracie se dá rozkládat jinými nástroji, než je armáda. Výrazně tomu pomohl internet a sociální sítě. Dezinformace pro každý národ šijí na míru, to je věc, ve které Rusko dosáhlo velkého mistrovství,“ řekl generál.  

Pro zájem z publika přišla řeč i na současnou Čínu a její rostoucí agresivitu a snahu o světovládu. „Už to, jak se chová dnes, začíná být v některých regionech těžko udržitelné. My to v ČR vnímáme zatím poměrně málo, i když i tady se Čína chová dost neomaleně. Pokud se podíváme na Afriku, asijské země i jižní Ameriku, tam to Čína válcuje naprosto drtivě,“ zmínil s tím, že je za tím obrovský přebytek financí. Čína investuje v celém světě a nabývá pocitu, že si může koupit vše, což jí umožní přepisovat pravidla ve svůj prospěch. „Přesně podle principu, který prezident Putin kolikrát zmínil: mocní a silní dělají to, co mohou, slabí to, co musí,“ přiblížil. 

Zajímala česká přítomnost v Afghánistánu

Více času v debatě zabralo dění a historický vývoj krize kolem Afghánistánu i české účasti tam. Účastníka besedy Daniela Machače třeba zajímal generálův názor na to, čí bylo selhání v Afghánistánu, zda politiků nebo vojáků. „Asi bych jako bývalý voják měl říct, že to byla chyba politiků, ale to neudělám. Protože všechna rozhodnutí, která se na úrovni NATO dělají, jsou politicko-vojenská. Vojáci dávají doporučení, hodnocení situace, rizik, a politici na základě toho přijímají rozhodnutí,“ reagoval Pavel. „Nejvíc mě ale mrzí, a to byla věc politiků, že byla změněna kritéria pro opuštění Afghánistánu.“  

Kostel v Zákupech.
Začala obnova zákupského oltáře. Kraj přispěl 300 tisíc korun

Je přesvědčen, že počátek operací v Afghánistánu správný byl, protože se země jako stát zhroutila po odchodu Sovětů a stala se doménou každého, kdo měl větší zbraň. Na území Afghánistánu se tehdy etablovalo minimálně 20 organizací, které jsou mezinárodně uznané jako teroristické. „A když došlo k útoku na dvojčata, byl to takový šok pro celý civilizovaný svět, že se nejen členské státy NATO, ale i některé muslimské země okamžitě rozhodly vytvořit mezinárodní koalici, která se pokusí eliminovat vliv těch nejhorších skupin, ohrožující mezinárodní mír,“ připomněl Petr Pavel. 

Podle organizátorky besedy Veroniky Chocholoušové z kravařského infocentra se snaží do obce zvát osobnosti, které jsou zajímavé a inspirativní. „Ohlasy po akci máme velice pozitivní. Všem se pan generál líbil, dokonce někteří pronesli, že už ví, koho budou volit za prezidenta. Pan generál na mě osobně udělal veliký dojem. Mluví z patra, má velký přehled, dokáže zareagovat na každý dotaz a k tomu je pokorný a milý,“ zdůraznila Chocholoušová.