I když si pro první neformální komunitní setkání na Gymnáziu v České Lípě vybrali u části místní veřejnosti stále poněkud třaskavé téma, českoněmecké vztahy a odsun sudetských Němců na Českolipsku, povídání nejen o těchto tématech s historikem novodobých dějin českolipského muzea Tomášem Cidlinou proběhlo v tolerantní atmosféře. Pro někoho bylo i trochu překvapením, že upravený prostor školní jídelny nezaplnily nadelegované třídy, ale pestrá směsice asi čtyřiceti lidí, kteří se chtěli sejít, popovídat si a slyšet fakta i názory.

„Přišel jsem, protože chci vědět více o České Lípě a o historických událostech, které se tady udály po skončení války,“ řekl Českolipan a jeden z návštěvníků akce Ivo Turek. Z publika se ozvali dokonce účastníci, kteří přijeli z Varnsdorfu i Jablonného v Podještědí.

Akci uspořádalo Sdružení pro Gymnázium Česká Lípa, ve spolupráci se studentským parlamentem a samozřejmě i se školou samotnou. „Jejím cílem je více otevřít gymnázium veřejnosti, i přes jeho poněkud nepříznivou geografickou polohu na okraji města. Společně s našimi rodiči se totiž domníváme, že právě gymnázium by mělo být školskou institucí, která bude přispívat k rozvoji komunity města nabídkou a sdílením zajímavých témat k diskusi,“ komentovala ředitelka gymnázia Helena Paszeková. „Setkání chceme opakovat, nabízí gymnáziu i sebereflexi,“ doplnila.

Veteránisti z Českolipska se chystají na expedici do místa zrodu československých skútrů Tatran a Manet - do Povážské Bystrice.
Nadšenci z Boru seřizují a leští slavné Tatrany. Prověří je cesta na Slovensko

Sdružení pro Gymnázium Česká Lípa je dobrovolný spolek rodičů, jehož činnost byla obnovena po pandemii covid-19 v lednu 2022, kdy vznikl nový výbor spolku a tento výbor přišel s návrhem na rozšíření činnosti právě o taková komunitní setkávání, která by školu na konci města více přiblížila a otevřela veřejnosti. „Snažíme se, aby kolem gymnázia vznikla určitá komunita, rodičů a veřejnosti. Zapojit se může každý, kdo žije v prostoru Českolipska a hosty chceme volit tak, aby nám nabídli podněty,“ uvedl moderátor besedy a setkání Martin Nitsche, který je zástupcem rodičů v radě školy.

„Možná ten někdejší přesun gymnázia z centra Lípy pod Špičák, školu opravdu trochu vzdálil městu,“ připustil docent Nitsche. Jak prohlásil na úvod, historik, ale i spisovatel a básník Tomáš Cidlina byl ideálním hostem pro start jejich pilotního projektu. „Tomáš Cidlina, ač rodák z Mladé Boleslavi, se, myslím si, srdcem stal Českolipanem. Kromě badatelské práce, vydaných knih a uspořádaných výstav, píše i básně a má i kapelu,“ přiblížil osobnost hosta moderátor a postupně se k jednotlivým částem díla, názorům, chystaným výstavám a aktivitám Tomáše Cidliny vracel.

Slavnostní setkání k půlstoletí fungování věznice ve Stráži pod Ralskem.
Věznicí ve Stráži prošlo na 48 tisíc mužů. Kromě týdne po amnestii je stále plná

Podle hosta Tomáše Cidliny je gymnázium obrovsky důležitá instituce v širším regionu. On sám absolvoval mladoboleslavské gymnázium a pak vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně. S Českolipskem neměl dlouho nic společného. Renomé získal díky svému podílu na několika výstavách v českolipském muzeu. Například společně s Petrem Mužákem dělal velkou výstavu o myslivosti. V roce 2018 výstavu 100 let republiky a některé menší projekty.

O Českolipsku publikoval Ploučnické Květy (2015), I can´t get no … českolipská satisfakce (2016), Villa Hrdlička (2017), Katalog k výstavě 100 let (2018), Zapomenuté lidové tradice a zvyky Českolipska (2019). Kniha Leipsche, vydaná v roce 2022, shrnuje několikaletý výzkum mezi někdejšími Českolipany a podle odborníků je vynikající dokumentací dějin města Česká Lípa 30. a první poloviny 40. let.

Vzpomínky pamětníků, bývalých německy mluvících obyvatel města, Cidlina zařadil do kontextu státních dějin. „Původně jsem se zabýval 18. stoletím, po příchodu do Lípy jsem ale neměl na výběr, musel jsem se pustit do látky 20. století, která na muzejní půdě nejvíce volala po zpracování, reflexi. Podobně jako v jiných pohraničních okresech, bylo Českolipsko ovlivněno tím sociálním experimentem dosídlení po válce, ale navíc ještě o léta později o vlnu uranovou, která byla hodně dominantní a ráz regionu ještě více poznamenala,“ shrnul historik.