Děti z dětských domovů z pěti evropských zemí trávily uplynulých čtrnáct dní na dětském táboře v obci Hamr na Jezeře na Českolipsku. Kromě českých dětí tu dva prázdninové týdny pobývaly děti ze Slovenska, Maďarska, Chorvatska a Polska.
Tábor, stejně jako předešlých jedenáct ročníků, pořádal katolický Řád Svatého Václava, který zajistil i jeho financování. Převážnou většinu peněz získal řád z evropských fondů prostřednictvím České národní agentury a programu Mládež v akci. Menší část pak z různých sponzorských darů.

Ačkoli byl tábor pořádaný katolickým řádem, děti se zde s náboženskou výukou příliš nesetkaly. „Dětem náboženství nijak nenutíme. V loňském roce tu mše proběhla, ale letos ne. Například děti z Maďarska, Polska a Chorvatska ale mši vysloveně vyžadovaly. Zajistily jsme proto nedělní návštěvu kostela v nedaleké Osečné,“ říká Milan Rýdlo, velmistr Řádu Svatého Václava, kterého děti znají spíše jako strejdu Milana.
Náplní dní nebylo pouze bezduché poflakování, ale vychovatelé dbali i na vzdělávání. Jedním z hlavních témat byla ekologie.

Právě na toto téma zde přednášel dětem přizvaný host z jiného katolického řádu a to velmistr Jan Votava z Řádu Svatého Huberta, což je řád, který se zaměřuje především na tradice a etiku v myslivosti. „S dětmi beseduji na téma příroda často. Tady to je ale něco jiného. Děti jsou z dětských domovů a jsou úplně jiné. Některé pozorně naslouchají a některé to vůbec nezajímá a měl jsem pocit, že přednášku i výlet do lesa absolvovali jen kvůli přislíbené večerní diskotéce,“ řekl Jan Votava a pokračoval.

„Trochu mě překvapila disciplína, kterou zde vedoucí permanentně udržují. To bylo vidět například při přednášce v jídelně. Většina dětí ji z povinnosti přetrpěla, ale z jejich nepřítomných pohledů bylo zřejmé, že suše podaná teorie je příliš nezajímá. V lese už to bylo jiné. Mnohé děti projevovaly aktivní zájem, což mě samozřejmě těšilo,“ dodal s tím, že to pro něj byla velká zkušenost.
Velikým problémem se ukázala jazyková bariéra. Ne však mezi dětmi, které se mezi sebou dorozumívají rukama i nohama a vždy pochopí, co si chtějí říci, ale mezi dětmi a úředníky.

Česká národní agentura totiž vyžaduje po ukončení tábora samozřejmě vyúčtování poskytnutého grantu, jehož součástí měly být i dotazníky, které vyplní děti v angličtině. V dotaznících navíc měl být od dětí napsaný stručný popis toho, co jim pobyt na táboře přinesl a to opět v anglickém jazyce.
„Úředníci si neuvědomují, že zde pracujeme s dětmi z dětských domovů. Převážná většina z nich navštěvuje nebo navštěvovala zvláštní školy. Vrcholem jejich angličtiny je pozdrav. Po takových nemůže nikdo chtít, aby napsaly slohovou práci v angličtině,“ říká velmistr Milan Rýdlo. „Naštěstí se to vysvětlilo a dotazníky vyplní české děti v jazyce českém a z ostatních dětí jen ty, které anglicky skutečně umí,“ dodal. To potvrdila i zástupkyně nadace, která tábor navštívila.

Stejně jako se v Česku setkaly děti z pěti zemí, v Maďarsku se v září setkají dospělí a to na konferenci pořádané Jozsefem Kochem, který v maďarské oblasti Župa Baranya zastává post, který by se dal přirovnat k náměstkovi hejtmana v oboru péče o dítě.
„Na konferenci si budou pracovníci dětských domovů předávat zkušenosti. Základem bude debata o tom, jak co nejvíce přiblížit život v ústavech životu v rodině,“ sdělil Jozsef Koch.
„Rodina je ve výchově dítěte to nejdůležitější. V případě, že ji nemá, musíme se jeho výchovu té rodinné alespoň co nejvíce přiblížit,“ dodal na závěr.