Vypiplaný zvuk s vyladěnými kytarami, převážně rychlejší hitové skladby s čitelnými refrény, které dokážou odzpívat všichni fandové, pozitivně laděné rekvizity a téměř zaplněný sál, ve kterém aplaus neustával po celou dobou dvouhodinového vystoupení. Takhle to vypadalo nejen tehdy, ale i během jejich posledního koncertu, který v sobotu 25. listopadu proběhl opět v českolipském KD Crystal. Překvapivé bylo, že si letos HARLEJ s sebou nepřivezli žádnou zajímavou předkapelu, jako tomu bylo před lety v podobě neméně populárního Komunálu.

Když udeřila osmá hodina večer, na jevišti se vynořil zpěvák Tomáš Hrbáček a s popěvkem „Tak tady máš, Bože, co jsi chtěl“ začal písní Zfetovanej se svými spoluhráči valit do sálu jeden rockový hit za druhým. Druhá skladba Tráva z předchozího alba Smutku dávám sbohem ihned zvedla další vlnu euforie, která neopadla ani u dalších „harlej-greenů“ jako Kapitán Morgan nebo Proč pocit mám. Následující Lopata a svérázná variace lidového šlágru Holka modrooká dostaly diváky do transu, který nestihl polevit během jejich 120minutového setu snad ani na chvilku.

Žádné pauzy, žádné řečnění či historky mezi písněmi, což někdy kazí plynulost koncertu, ne, rozjetá kapela s neutuchající energií opravdu přecházela z jedné hitové skladby do druhé. Šlapavá hardn´n´heavy Můžeš mít s chytlavým refrénem je bez váhání nejlepší hymnou z nejnovější desky Zatím je to dobrý, kterou původně kapela měla v Lípě představit, ale fakticky se o její skladby téměř vůbec neopírala. Možná že byla na diváky příliš čerstvá.

Pivovar Cvikov slavil 9. narozeniny.
Dort, tombola i prohlídky. Pivovar ve Cvikově oslavil deváté narozeniny

Zazněl sice titulní otvírák a sborově precizní Tak mi zavolej, ale jinak kvintet víceméně projel vlastní hitovou kariéru za posledních 17 let, kdy u kapely působí výše zmiňovaný frontman Tomáš. Nikomu to však nevadilo, protože harlejácké songy všichni přítomní znali nazpaměť! Nechyběla třeba povedená píseň Dětský hřiště z podceňované desky Máme vlka nebo další hitovky Malá holka nevěrná, Zrzi zrzi, Přirození nebo filozofická Možná.

Na původního pěvce Vláďu Šafránka se pak symbolicky zavzpomínalo až při závěrečných akusticky laděných pasážích, to byla však spíše jen třešnička na dortu. Kapela prostě vsadila opět na energický set, kterými už léta oblažuje řadu letních festivalů. Tentokrát to byla parádní trefa do černého ve všech směrech. Když jsem je totiž v létě viděl na srpnovém festivalu v Sadské, zle se potýkali se zvukem. V České Lípě však bylo vše na správné místě. Po zvukové stránce nešlo skupině nic vytknout, vizuální pozadí mohlo uspokojit všechny návštěvníky i ze zadní části KD, sóla Milana Hoffmana byla slyšet na plné pecky, a navíc se jeho grimasám prostě nešlo nesmát.

Písně kapely jsou od začátku víceméně optimistické, takže snad nikoho, kdo na koncertě kapely ještě nebyl, nemohly ani překvapit usměvaví gumoví paňáci, kteří se znenadání objevili před pódiem v písni Svařák, ani balóny se smajlíky, které tuhle sehranou bandu vtipně doprovázejí už roky, při rozverné countryovce Než to s náma půjde ke dnu. Pak Harlej vystřihl další pecky jako Až tady nebudu anebo Strážní andělé, které vyloženě svádí k třepání hlavou anebo zuřivému skotačení. Druhý kytarista Tonda Rauer, dneska zakládající člen skupiny, se jen potutelně usmíval, zřejmě v kolektivním opojení vydařeného jamu, úsměvem oplýval i prošedivělý baskytarista Kolinss, kterého znalci musí pamatovat z thrashmetalové legendy Debustrol.

Harlej předvedl v České Lípě i po letech výbušnou, energickou a pozitivní show, která zde v rockovém hájemství dlouho chyběla.

Autor: David Frei

Mohlo by vás zajímat: Z Pertoltic do Prahy. Vánoční strom rozzáří Staroměstské náměstí

Zdroj: Autor: Ladislava Sdrzallek