Jedním z těch, kdo se aktivně starají o bádání na poli regionální historie, je Jaroslav Panáček. Ten je autorem souboru s názvem Historické mapy, plány a veduty České Lípy. Jaroslav Panáček se historií regionu zabývá už přes třicet let. Tento čas věnoval studiu zaniklých obcí na Českolipsku, historii hradů a tvrzí v regionu a také městu Česká Lípa a jeho proměnám v čase.

„Vždycky jsem se snažil, aby k dějinám města byly vydány základní prameny, ze kterých by další badatelé mohli vycházet. Proto jsem v roce 2000 vydal Regesta Lippensia, což je soubor všech písemných pramenů o dějinách České Lípy do roku 1437. V podstatě mám připravené i pokračování těchto regest, které je dovedené až do roku 1526, ale je těžké sehnat někoho, kdo takto odborné věci vydá,“ říká Jaroslav Panáček, který je v současnosti odborníkem Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě na středověké dějiny.

Vydal mapy

Jeho posledním počinem je již zmíněný soubor Historických map, plánů a vedut České Lípy, což jsou vlastně ikonografické prameny k dějinám města. Jsou zde zachyceny ve výběru nejstarší mapy, na kterých je zobrazena Česká Lípa, její historické plány a všechny historické veduty, tj. pohledy na město.

Mezi souborem reprodukcí najdou zájemci o historii mimo jiné mapu Mikuláše Klaudyána z roku 1518, která je nejstarší dochovanou mapou Čech.
Kromě map zde mohou nadšenci historie nalézt také unikátní plány města, v nichž je zakreslena celá řada objektů, které už dnes centrum města nezdobí.

„Jednou z těchto staveb je kostel svatého Petra a Pavla, který stával na dnešním Škroupově náměstí, ale po jeho dvojím vyhoření bylo povoleno rozebrat kameny z jeho zdiva na stavby měšťanských domů,“ popisuje jeden z plánů města Jaroslav Panáček.

Veduty jsou všechny

Zajímavostí je také plán města z roku 1744, který byl vypracován pro potřeby rakouské armády a jeho originál se dnes nachází ve Vojenském archivu ve Vídni.

Veduty, na nichž je zobrazeno panorama České Lípy, jsou v souboru zastoupeny všechny, které dosavadní bádání zná. Nejstarší z nich pochází z roku 1712. Chronologicky uspořádaný materiál končí v poslední čtvrtině devatenáctého století, od kdy v pohledech na město nahradil kresbu a grafiku nový vynález - fotografie.

Nejoblíbenějším předmětem vydaného souboru Jaroslava Panáčka je veduta města od Franze Antona Weisera, která je součástí tzv. tovaryšského listu z poloviny osmnáctého století.

„Zobrazuje totiž jednotlivé stavby věrněji než ty ostatní a dá se podle ní určit podoba objektů, které dnes už nestojí,“ vysvětluje Jaroslav Panáček.
Soubor pětadvaceti map, plánů a vedut je doprovázen textem v češtině a němčině. Jejich součástí jsou zajímavé informace o jednotlivých pramenech, důvodech jejich pořízení a jejich autorech. Samozřejmostí je výčet odborné literatury, která se jednotlivými mapami, plány a vedutami zabývá.

Jedinečný soubor map, plánů a vedut je k nahlédnutí v Městské knihovně a v knihově Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.

Autor: Tomáš Cidlina