Třeskutý mráz i vydatný déšť už musel vytrpět muž, který od soboty dlí před vstupem do budovy Okresního soudu v České Lípě. Třiapadesátiletý Jiří Štágl, bývalý učitel a majitel ekofarmy ve Stružnici, zde drží hladovku. Důvodem je prý nespokojenost s verdiktem soudu týkajícím se jeho případu.

Jak sám Deníku řekl, místo si vybral záměrně: „Soud je pro mě symbol zastání. Měli by ale umět rozlišit dobro od zla, i když jde o složité definice,“ řekl muž v zelené zimní bundě a spacáku. „Přeji si, aby lidé, kteří jsou na klíčových státních postech, slušně pracovali pro prosté lidi. Není důvod, aby se ke mně či komukoli jinému chovali přezíravě, nekompetentně, já říkám neslušně,“ konstatoval v obecné rovině Štágl.

Ve středu přiznal, že neví, jak dlouho s hladovkou vydrží. „Čekal jsem, že skončí lockdown, nemohu tu stále být, už cítím i slabost,“ dodal. „Po pěti dnech protestní hladovky vnímám nedostatek energie. Bylo mi zatěžko se zvednout ze země. Nejraději bych zůstal sedět či ležet.“

Před soudem není trvale, to by podle svých slov ani nezvládl. „V noci bych umrzl. Čtyři dny bez jídla, silný mráz. Nezvládl bych to, i kdyby bylo teplo, potřebuji si zajít na záchod a umýt se. A pak jsem neskutečně vděčný, když mě někdo pozve, abych se mohl umýt a byl aspoň chvíli v teple se slušným člověkem,“ argumentoval na sociální síti. Ke svému občerstvení používá jen teplý čaj. Proti dešti mu prý někdo přinesl i pláštěnku.

Nad důvody jeho protestu tápe okresní soud, před jehož budovou se muž zdržuje. Podle mluvčí instituce Zuzany Bohaté Koldovské soud nemá žádné informace o tom, z jakého důvodu akci zahájil a na co konkrétně chce upozornit. „Oficiálně nám nic nesdělil, o jeho protestu jsme se dověděli zprostředkovaně z médií. Vůči našemu soudu se nijak nevymezil,“ prohlásila Bohatá Koldovská. „Před budovou nikoho neomezuje.“

Vodítkem mohou být kauzy, ve kterých hladovkář u soudu figuruje. Jak potvrdila Bohatá Koldovská, Jiří Štágl je účastníkem několika aktuálních případů týkajících se například ublížení na zdraví vůči jeho bývalé ženě nebo dotačního podvodu. Většina civilních řízení spojených s jeho rozvodem je vyřízena. „Nevyřízené je rozdělení majetku,“ doplnila mluvčí soudu.

Pravomocně skončená je kauza vedená za neoprávněný zásah do práva k domu, kde byl Jiří Štágl odsouzen ke čtyřem měsícům vězení s podmíněným odkladem na 18 měsíců. „I když jde zdánlivě o symbolický trest, znamená to, že po 23 letech ve školství už nemohu učit. Protože si nejsem vědom, že bych pochybil, přišlo mi, že mám právo jít za svým snem, promluvit a nenechat se šikanovat,“ řekl k této věci Štágl. „Za individuální cíl své protestní hladovky mám, aby se orgány činné v trestním řízení zabývaly mojí vytrvalou námitkou, že jsem nebyl agresorem vůči své manželce, ale obětí křivých obvinění,“ zdůraznil.

Během dne se u něj občas někdo zastaví. „Chodí za mnou nejčastěji bývalí žáci nebo lidé, kteří mi chtějí vyprávět svůj příběh. Já už nic neříkám, jen poslouchám,“ poznamenal ve středu Štágl. O podpoře se dočetl i na sociální síti. Tak třeba Vilém Mikyška mu doporučil: „Měla by vás Jiří nějaká ženská vysvobodit, když vám jiná podělala život, aby se ty energie nepřátelství mužů a žen vyrovnaly. Já jsem to štěstí měl, moc bych vám to přál,“ vzkázal.

„Právo na protest má“

Část veřejnosti důvodům akce příliš nerozumí, ale uznává, že právo na poklidný protest Jiří Štágl má. „Případ pana Štágla je složitý, táhne se několik let. Nepřeji nikomu, aby se do takové situace dostal,“ uvedla Ida Juřicová. Řada lidí ale naopak projevila k počínání Jiřího Štágla pochybnosti. „Učil mě a s odstupem času musím říct, že zneužíval své moci. Získal si důvěru studentů a pak nás manipuloval. Zneužíval naší naivní povahy a nevyzrálosti,“ vzkázala Deníku, jedna z bývalých studentek (redakce zná její totožnost).