„Dá se říci, že proti září houby začaly růst, ale vzhledem k chladnému počasí, které má přijít, už to tak dobré nebude,“ uvedl mykolog Josef Slavíček. „Vlhkost je v oblastech rybníků a údolí, kde se drží mlhy, tam se dá nasbírat slušné množství hřibovitých hub. Ale jinak v lesích i na známých místech není nic. Letos byly výborné podmínky koncem června a v červenci,“ říká Josef Slavíček.

Na výstavě jsou i houby z červeného seznamu ohrožených odrůd, anebo dokonce chráněné zákonem. Zeptali jsme se, proč tak ubývají? „Zejména v důsledku změny hospodaření v lesích, na polích a na loukách. Houby potřebují prostor a na neposekaných loukách jej nemají,“ vysvětluje mykolog. Dalším důvodem je změna pH půdy nebo vykácení lesa, během něhož se zničí podhoubí. „Částečně to je i vysbíráním, ale to není zdaleka tak časté.“

Josef Slavíček houby nejen sbírá, ale i rád jí. „Nejraději mám řízky z bedly a růžovky ať už jako smaženici nebo v polévce,“ prozradil.

close zoom_in Růžovka je sice vynikající houba, ale může se snadno zaměnit s muchomůrkou tygrovanou. Mykolog radí, jak je od sebe poznáme: „Za nejspolehlivější znak považuji krásnou růžovou barvu, která je v červivých místech. Může se stát, že najdete růžovku, která není červivá a povrch nemá narůžovělý. Pak doporučuji takovou růžovku nebrat.“

Otravy houbami naštěstí nejsou příliš časté. Poslední případ na Českolipsku řešili lékaři v červnu 2006. Muchomůrkou tygrovanou se otrávili čtyři dospělí a dvě děti. „Lékaři sledovali zejména životní funkce. Tyto houby jsou halucinogenní, ale nikdo z pacientů nebyl v bezvědomí,“ popsal mluvčí nemocnice Petr Pokorný. Případ šestinásobné otravy lékaři českolipské nemocnice do té doby neměli.

„Každoročně se u nás objevují jedinci, kteří se houbami přiotráví, eventuálně přejedí, a musí vyhledat lékařskou pomoc,“ doplnil Petr Pokorný.

Houby jedlé a jedovaté
Říká se, že všechny houby jsou jedlé, některé bohužel jen jednou. Josef Slavíček má jinou teorii.
„Správně by se mělo říkat, že jedlé houby jsou takové, které jsou nejméně jedovaté. Všechny druhy totiž jed obsahují. Například hřib smrkový, liška obecná, oblíbené houby, oba druhy obsahují amaritin. To je toxická látka, která v muchomůrce zelené zabíjí. Ale koncentrace v hřibu nebo v lišce je tak malá, že by někdo musel sníst stovky kilogramů této houby, aby se otrávil. Takže jde o to, o jaké koncentraci mluvíme a muchomůrka zelená je smrtelně jedovatá proto, že má amaritinu nejvyšší koncentraci.“
Co je pravdy na tom, že se houby nemají zapíjet alkoholem?
„To je asi individuální, ale faktem je, že existují tři druhy hnojníků - třpytivý, inkoustový, obecný, které se nesnesou s alkoholem. Obsahují látku podobnou antabusu, čili látku, která se používá při léčení alkoholiků. A ta způsobí, že když houbu do 48 hodin zapijete i malým množstvím alkoholu, tak potom je vám velice zle.“