I když tomu už možná někteří nevěřili. Rybník napájený Hradčanským potokem leží kousek od kdysi proslulého vojenského letiště, kde ho v uplynulé éře devastovali sovětští vojáci. Také od 70. let minulého století nebyl ani zbaven nánosů bahna.

Nyní stroje odstraní 20 tisíc tun bahna, které Ralsko později využije k hnojení a rekultivaci jiných ploch. Rybník, který byl součástí kaskády několika dalších rybníků, tak potom opět získá schopnost zadržovat vodu. Zlepší se zde i podmínky pro rekreaci a rekreační rybolov. Podél spravené hráze vznikne chodník, objeví se i nové zázemí pro rekreanty. A místní pláž zkrásní díky jemnému písku dovezenému z Provodína.

„Ohlasy jsou zatím většinou kladné. Všichni se těší, že naše dominanta bude reprezentativní a bude sloužit dalším generacím lidí i živočichů,“ komentoval začátek déle připravovaného projektu starosta města Ralsko Miloslav Tůma (ANO). Jak zdůraznil, vyčištěný a opravený rybník významně podpoří zadržení vody v krajině. „K odbahnění dojde v nejhlubším místě, což bude mít za následek více vody v rybníku, která eliminuje nebo redukuje výskyt sinic,“ podotkl.

Koncem minulého týdne, na prvním kontrolním dnu se zhotovitelem díla, kterým je společnost Aquasys ze Žďáru nad Sázavou, získal starosta harmonogram prací, kde firma počítá zatím s 14. měsíci do dokončení. „Lhůtu chtějí zvládnout za 10 až 12 měsíců. Také jsme obdrželi informaci, že najíždí na stavbu další technické zařízení v podobě obřích zemních strojů,“ sdělil starosta Tůma. Revitalizace Hradčanského rybníka přijde na více než 30 milionů korun. Podle starosty Tůmy je projekt revitalizace rybníku hrazen prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, kde je na něj vyčleněno přes 25 milionů korun.

„Nábřežní strana hráze bude rozšířena o tři metry, kde povede chodník pro pěší. Projekt řeší i nový bezpečnostní přeliv a vyhlídkovou lávku na korytem rybníka,“ upřesnil starosta Ralska. Dále je plánovaná obnova dvou zaniklých tůní pod návětrnou stranou rybníka, kde naleznou nový domov menší živočichové a rostlinstvo.

Ralsko si od investice slibuje zejména zlepšení podmínek pro rekreaci. „V létě tady zatím bývala kvalita vody stabilní a v sezoně tu o návštěvníky nebyla nouze. Přijíždělo jich sem více a více, ale postupně s dobou, měli lidé větší nároky na prostředí a zázemí. To se brzy hodně zlepší,“ řekl ralský patriot Jan Kocourek.

Za koupáním a odpočinkem si sem lidé zvykli jezdit už od dvacátých let minulého století. Podle českolipského historika Ladislava Smejkala do Hradčan mířila převážně česká klientela. Na rozdíl od jiných letovisek v pohraničí kam jezdili hlavně Němci. „Pozemky v Hradčanech vlastnili pražští podnikatelé, kteří sem lákali návštěvníky už ve 20. letech,“ přiblížil turistický rozmach oblasti Smejkal. První plná sezona se uskutečnila v roce 1926, kdy se obec elektrifikovala. Rekreační ruch skončil až za druhé světové války, po které ale už rychle upadal a nepodařil. Letní hosté a turisté už nejezdili a koupání využívali jen místní, nebo rybáři. „Snaha vrátit do Ralska turistiku byla neúspěšná. Plány zhatilo zřízení vojenského výcvikového prostoru,“ popsal minulost Smejkal.

Nezbytnou rekonstrukci rybníka už v Ralsku projednávali a připravovali od roku 2016. Tehdy ho získalo město Ralsko do svého majetku výměnou za jiné pozemky s Vojenskými lesy a statky ČR. „Rybník už nebyl provozuschopný, protože nebylo možné řádně regulovat hladinu,“ uvedl Miloslav Tůma. Celková plocha známé vodní plochy je něco málo přes osm hektarů. Celá soustava Hradčanských rybníků je mnohem větší a včetně části hlavního Hradčanského je chráněna od roku 1933. Nyní má statut přírodní rezervace, pod odborným dohledem Agentury pro ochranu přírody a krajiny ČR. Od roku 2004 je soustava součástí rozlehlého chráněného území Evropy programu Natura 2000.