Hradčanský rybník se dočká obnovy za více než 30 milionů korun, většinu zaplatí dotace z Evropské unie. Díky ní se odstraní téměř 20 tisíc tun bahna, které radnice později využije k hnojení a rekultivaci při bourání budov. Spraví se také požerák s rozhledovou lávkou a bezpečnostní přeliv. „Rybník už není provozuschopný, protože nelze řádně regulovat hladinu,“ vysvětluje hlavní důvod opravy ralský radní Miloslav Tůma.

S rekonstrukcí chce město začít už v říjnu, hotovo by mělo být na jaře. „Všechny práce související přímo s vodou musíme stihnout do března, to byla podmínka dotace,“ říká referent lesního a vodního hospodářství Jan Kocourek. Omezení spojená se stavbou budou minimální. Silnice z Mimoně do Doks se dočasně uzavře jen pro kamionovou dopravu. Osobní auta tudy budou moci projíždět i nadále.

Rybník po rekonstrukci opět získá schopnost zadržovat vodu a naplno se sem vrátí také rybolov. Zlepší se i podmínky pro rekreaci. Podél hráze vznikne chodník a upraví se břehy. V budoucnu město počítá s výstavbou převlékáren a dalšího zázemí pro plavce. „Koupání tu sice hygienici nezakázali, přesto už není rybník ideálním místem na plavání jako před lety,“ připomíná Tůma.

Turisté přitom do Hradčan za vykoupáním a odpočinkem jezdili už dávno, složením rekreantů bylo navíc toto místo v regionu unikátní. Zatímco do ostatních letovisek v pohraničí jezdili převážně sudetští Němci, v Hradčanech byla i početná česká klientela. „Pozemky tam vlastnili pražští podnikatelé, kteří sem lákali návštěvníky už ve 20. letech,“ popisuje turistický rozmach oblasti českolipský historik Ladislav Smejkal.

První plná sezona se uskutečnila v roce 1926, kdy se obec elektrifikovala. Provoz ustal až za druhé světové války, pak už se obnovit nepodařil. „Snaha vrátit do Ralska turistiku byla neúspěšná. Plány zhatilo zřízení vojenského výcvikového prostoru,“ popisuje poválečnou situaci Smejkal.

Evropské dotace získala na Českolipsku například i Dubá, také zde obdrželi peníze na obnovu rybníka. Ačkoli je peněz k čerpání z operačního programu životního prostředí dostatek, nevyužijí se zdaleka všechny. „Zájemce nejvíc odrazuje složitý administrativní proces, proto si raději zažádají o státní dotaci,“ vysvětluje ředitel CHKO Kokořínsko Máchův kraj Ladislav Pořízek.

Papírování zatěžovalo i Ralsko, městu ale pomohla úzká spolupráce s Libereckým krajem. „Díky kvalitní součinnosti s městem zlepšíme bezpečnost a udržíme dál vodní prvky v krajině,“ poukazuje na přednosti projektu náměstkyně hejtmana Jitka Volfová.

Marek Jungwirth