Bezbariérové trasy, plošiny pro vozíky nebo schodolezy. Pro vozíčkáře nutnost, která je na většině historických památek zatím spíš utopií. Začíná se ale blýskat na lepší časy. Příkladem je hospital Kuks nebo Grabštejn na Liberecku, kam se vozíčkáři dostanou s pomocí výtahu. Na Hrubém Rohozci u Turnova je díky nájezdové rampě zpřístupněno infocentrum s kavárnou. Na zámku v Litomyšli jim zase slouží pásový schodolez.

Podle kastelána a ředitele územního pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) na Sychrově Miloše Kadlece jde zatím o první vlaštovku. „Součástí zařízení je i vlastní vozík, protože ne všechny dveře v historickém objektu jsou dostatečně široké, aby jimi projel běžný vozík,“ popsal. Nastínil tím specifika, s nimiž se památkáři na straně jedné a vozíčkáři na té druhé potýkají.

Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy by ale vozíčkáři ocenili víc techniky. „Ideální je výtah nebo sklopná plošina. Samozřejmě vím, že tam, kde je historické schodiště, to není nejlepší možnost, ale možnost to je,“ navrhl Krása, ačkoliv ani podle něj není možné zpřístupnit vozíčkářům všechny památky. „Některé jsou pro nás zkrátka jednou provždy nepřístupné, o tom není řeč,“ dodal. Zavzpomínal přitom na zážitek, kdy se s pomocí nosičů dostal až do věže hradu Kost. „Bylo to nádherné, ale chápu, že v širším měřítku prostě nerealizovatelné,“ přiznal.

„Většina hradů a zámků je nedobytná už ze samé podstaty, protože se jako těžko dostupné budovaly. To ale neznamená, že tu ambici nemáme. Já osobně bych byla ráda, kdyby na každé památce byla alespoň jedna trasa, která bude bezbariérová, ale vím, že je to velmi těžko realizovatelné,“ zdůraznila ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.

Takovou možnost nabízí třeba právě zámek Sychrov. „Pokud máme předem takovou informaci, pak naši zaměstnanci vynesou vozík do prvního patra, kde už se prohlídka odehrává v jedné úrovni,“ popsal současné možnosti Miloš Kadlec. Jednou z možností, jak lidem s tělesným postižením alespoň částečně umožnit prohlídku památky, jsou podle Naděždy Goryczkové virtuální projekce, které by vozíčkáře seznámili s interiérem a atmosférou zámku. NPÚ ale zatím nic takového nemá.

Památkáři alespoň myslí i na lidi s dalším typem postižení. Na některých památkách například využívají tablety se znakovým překladem výkladu, pro nevidomé zase slouží haptické pomůcky. Jako třeba v Bečově nad Teplou, kde si mohou doslova osahat vzácný relikviář sv. Maura.